Olomoučtí vědci jako první na světě dokázali změřit pohyblivost iontových hydrátů sodíku. Bez nich by nemohly fungovat buňky ani iontové nápoje

Potřebné živiny z iontových nápojů dostaneme právě díky iontovým hydrátům, které rozpouštějí soli v tekutině. Vysvětluje nad zvětšenými barevnými shluky sodíku a vody jeden z autorů projektu Pavel Jelínek z Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd.

„Iontové hydráty se nacházejí například v iontových nápojích nebo obecně naše organismy fungují na základě tady těch iontových hydrátů v těle. Jsou důležité pro chování našich buněk, nejenom živočišných, ale také rostlinných,“ říká.

Díky české speciální metodě dokázali shluk sodíku a vody pozorovat a také rozhýbat. Obecně platí, že čím je rychlejší, tím je také účinnější. A nejrychleji se podle vědců pohybuje iont sodíku hydratovaný třemi molekulami vody: „Když dlouho běháte, máte nedostatek soli, dostanete křeče a potřebujete se napít iontového nápoje. Nadneseně bych řekl, že potřebujeme iontové nápoje, které jsou udělané z hydrátů se třemi molekulami vody, abychom co nejrychleji zažehnali tu křeč.“

Ne vždycky je ale rychlost výhodná

„Koroze je taky založená na vzniku těchto hydrátů, takže tam bychom potřebovali, aby ty hydráty byly co nejlínější,“ dodává Jelínek.

A v čem je objev českých a čínských vědců důležitý? Možnost vidět jednotlivé molekuly nebo s nimi manipulovat byla ještě donedávna nepředstavitelná věc.

Podle Pavla Jelínka se tak otevřel nový prostor poznání: „Hydráty hrají významnou roli v chemických procesech koroze, elektrolýzy nebo rozpouštění soli. V biologii je transport těchto hydrátů důležitý pro fungování rostlin nebo živočišných buněk. Takže tam je taky důležité pochopit fungování těchto systémů.“

To že o objevu psal i Nature, je podle Jelínka velké štěstí. Patří totiž mezi desítku nejvíce citovaných světových vědeckých časopisů a může tak v budoucnu třeba obohatit výzkum vědců z jiných oborů - především biologie či chemie.