Olomoučtí vědci mapují pohyb pravěkých lovců mamutů pomocí pazourků. Jak to probíhá?

Geolog Martin Moník představil jeden z pazourků a ukázal jeho ostrou hranu: „Může dosáhnout ostrosti železých nožů, což se dalo využít prakticky na cokoliv. Na řezání, škrábání, třeba i jako možná nějaké tetovací nástroje nebo pincety na vyškrábání špíny zpod nehtů.“

Chemik Tomáš Pluháček pak ukázal další pazourek, tentokrát s patinou. „Na povrchu je téměř bílý, ale v řezu vidím jeho původní černou barvu," popsal. Právě na tyto obroušené plochy budou vědci aplikovat analytické metody, aby zjišťovali chemické složení a určili původ hornin. „Tyto analýzy jsou klíčem k určení původu pazourků a sledování mobility pravěkých lovců,“ dodal Pluháček.

Zleva Tomáš Pluháček a Martin Moník.|foto:Blanka Mazalová, Český rozhlas

Odborníci budou analyzovat vzorky hornin z Polska, Česka a možná i Ukrajiny. Martin Moník k tomu uvedl: „Jedna z oblastí se nachází na jihu Polska, v Krakowsko-Čenstochovské Juře, jiná ve Svatokřížských horách, kde se nachází tzv. čokoládový silicit. Nelze vyloučit, že některé pazourky pocházejí z Ukrajiny a byly donášeny na Moravu, například do oblasti Dolních Věstonic a Pavlova.“

Jak daleko se pravěcí lidé pohybovali?

Klíčovou otázkou výzkumu je, jak daleko se pravěcí lidé pohybovali. „V období lovců mamutů byl běžný import eratických pazourků na vzdálenost 100 až 150 kilometrů, ale některé exotické horniny se mohly dostávat i na 400 kilometrů a více,“ vysvětluje Moník.

Pravěcí lidé podle odborníků aktivně hledali vhodný materiál pro nástroje, ale mohli jej také získat v rámci výměny mezi jednotlivými skupinami. Nové materiály přispívaly k větší rozmanitosti nástrojů.

Výsledky tříletého výzkumu budou zveřejněny v otevřených online databízích a poslouží dalším badatelům. „Toto období vědci často nazývají zlatým věkem doby ledové,“ dodávají odborníci.