Olomoučtí vědci pomohli rozluštit DNA hrachu. V Česku by díky tomu mohly přibýt pole s vylepšenými odrůdami této plodiny

„Určitě je příjemné podílet se na projektu, kde byl vlastně sekvenován genom plodiny, která stála u zrodu genetiky,“ naráží Jan Bartoš z olomouckého Ústavu experimentální botaniky na symboliku odkazu Gregora Johanna Mendela, který v Olomouci studoval a který objevil zákony dědičnosti právě díky studiu hrachu. Doplňuje, jaký měli mezi ostatními světovými vědci úkol. „Zabývali jsme se tříděním jednotlivých chromozomů, jejich sekvenováním a potom naopak na konci celého projektu jsme pomocí optického mapování pomáhali při skládání celé té sekvence,“ dodává Bartoš.

hrách, hrášek, lusk, zelená, zelenina|foto: Fotobanka Pixabay

Podle vedoucího aplikační laboratoře pro zemědělský výzkum Jana Šafáře se tak otevírá nová cesta ke šlechtění hrachu. Tedy odrůd odolných vůči houbovým a virovým chorobám, vůči suchu a s lepší nutriční hodnotou. Hrách je podle něj opomíjenou superpotravinou našich předků.

„Byl významným zdrojem bílkovin, má dvojnásobek objemu bílkovin proti obilovinám. Ta skladba hrachových bílkovin je mnohem výhodnější a příjemnější pro stravování,“ říká Šafář. Čeští farmáři se mu ale vyhýbají. „Hrách se nepěstuje pravděpodobně proto, že nedává ekonomicky smysl,“ dodává Šafář.

Na českých polích se zatím podle statistických údajů objevuje jen na necelých 30 tisících hektarech. Jan Šafář ale věří v renesanci hrachu mezi českými farmáři. Přispěje podle něj k tomu i trend vegetariánství a veganství. „Maso zanechává velkou ekologickou stopu a mladí lidé začínají preferovat šetrné chování k planetě. Samozřejmě ten produkt je chutný a ta skladba bílkovin je výborná,“ uzavírá Šafář.