Olšovec je vesnicí, která se přestěhovala odjinud a dnes láká na zdejší lom

Obecní úřad v obci
Obecní úřad v obci
0:00
/
0:00

Na cestě ze Spálova přes Partutovice k Hranicím překvapí neznalého turistu, při výjezdu z údolí říčky Mraznice do pozvolnějšího údolí Moravské brány, velký, částečně zatopený lom. Patří k Olšovci, vesnici, která se prý v minulosti přestěhovala odjinud práv na místo, kde se v podzemí skrývalo bohatství kamene.

První zmínky o obci se totiž netýkají Olšovce, ale jakési vsi jménem Šovejda nebo Sovejdy. Polní trať s tímto jménem dodnes najdeme na mapách jihovýchodně od dnešní obce. Podle vzpomínek pamětníků zde prý ještě v předminulém století byly k vidění zbytky základů a zděná studánka. Vesnice snad zanikla při vpádu nějakých vojsk, kdy lidé uprchli do olšového pralesa a založili zde novou obec s názvem Olšoves. Odsud bylo k Olšovci už jen kousek.

K výše uvedenému přestěhování obce prý mělo dojít někdy mezi lety 1499 a 1516. a právě v té době opravdu mizí ze záznamů Šovejda a objevuje se poprvé právě Olšovec.

Náves v obci se zvonicí z roku 1717

V té době je to již poměrně velká vesnice osídlená 27 rodinami. Zajímavé je, že pozemky bývalé vsi zůstaly součástí Olšovce a obdělávali je zdejší obyvatelé. I to může potvrzovat hypotézu o přestěhování vesnice Šovejda na dnešní místo.

Olšovec i jeho předchůdkyně byly součástí hranickému panství. Zdejší obyvatelé chodili na robotu jednak do panského Horního dvora severně od Hranic, a měli také za povinnost starat se o dva panské rybníky právě na Šovejdách. K dalším pracím patřilo sečení luk, zpracování panského lnu a dovoz dřeva. Zajímavé je, že odsud museli chodit robotníci také na sběr chmele. V16. století je v Olšovci uváděn i vodní mlýn.

V Olšovci se zabydleli i čápi

Přestože byl Olšovec poměrně velkou vsí, vlastní farní správu nikdy neměl. Zdejší obyvatelé docházeli do Hranic, později do sousední Stříteže. Přesto i zde najdeme poměrně starobylé církevní stavby. Mezi nejviditelnější patří rozhodně zvonice vybudovaná již v roce 1717 se zvonem z roku 1732. Další památkou je mariánská kaple z 18. století a několik křížů a božích muk.

Od konce patrimoniální správy v roce 1848 se zde, i přes ne zcela ideální podmínky, začaly rozvíjet sedlácké usedlosti i menší hospodářství. Lidé se nadále živili zejména zemědělstvím. Už se objevuje i první průmysl. V roce 1926 byl zdejší mlýn přebudován na pilu, která s přestávkami funguje dodnes. Nesmíme však zapomenout na zdejší lom. Ten byl vždy obecním majetkem, ale býval pronajímán provozovatelům, kteří zde zaměstnávali až sto dělníků a úředníků.

První těžba zde spadá již do 19. století, největšího rozvoje se ale lom dočkal po roce 1902, kdy si jej pronajal Augustin Janečka a provozoval jej celých 40 let. Po válce v roce 1945 byl provoz obnoven firmou Baťa ze Zlína a po znárodnění zde těžil národní podnik „Svit“, a to až do roku 1964, kdy byl lom uzavřen. Prý pro špatnou kvalitu kamene.

Olšovecký lom dnes slouží hlavně ke koupání

Od poloviny šedesátých let je lom opuštěný a pomalu zarůstá vegetací. Těžební jáma se naplnila spodní vodou a dnes slouží jako přírodní koupaliště. Mimochodem, je zde i docela čistá voda, jen pro děti není zdejší koupání, vzhledem ke značné hloubce a špatnému přístupu do vody příliš vhodné. A mimochodem, je na tento lom, jeho příkré stěny se svažují do hloubky vod impozantní pohled i v době, kdy se koupat nedá.

Olšovec přežil samostatný až do roku 1976 kdy byl připojen k Hranicím. V roce 1990 došlo velmi rychle k osamostatnění obce. Dnes je Olšovec nejen díky lomu vyhledávanou destinací na letní procházky. Prostě ideální místo na výlet.