Ondrášov je místem, kde pramení minerálka, i jednou z nejstarších hornických osad

15. srpen 2018

Ondrášov, dnes součást Moravského Berouna, je starou hornickou osadou, patrně ještě starší než samo město. Proslul jako místo, kde pramení známá minerální voda, ale také jako železniční křižovatka a místo, kudy procházela obchodní stezka od Olomouce do Slezska.

První zmínka o Ondrášově pochází z roku 1269. Jméno má obec údajně dle zakladatele Andrease (Ondráše), který stál u založení prvních domů. Na druhou stranu byly ale patrně také kolem Ondrášova již dříve malé prospektorské osady, neboť tento kraj býval nesmírně bohatý na rudy.

Byl však bohatý i na minerální vodu. V kronice Moravského Berouna je zaznamenán příběh potvrzující stáří zdejších zřídel. V roce 1906 byl majitelem zřídla ondrášovské kyselky Antonín Kothny. Ten dal zbourat starou budovu nad pramenem zvaným Josefův a postavil budovu novou. Při této práci byly v základech zdiva studny nalezeny dvě kovové desky s latinským nápisem z 13. až 14. století.

Most bývalé železnice do Dvorců u nádraží na katastru Ondrášova

Latinský nápis přeložil farář z Moravského Berouna Ludvík Komárek. Z překladu se dozvídáme, že u cesty vedoucí ze Šternberka do Opavy našel kočí studánku s vodou, která mu velmi chutnala. Tato voda byla Štěpánem ze Štern­berka (1330-1357) prohlášena za léčivou a obyvatelé celého okolí měli právo tuto vodu čerpat bezplatně. Štěpán ze Šternberka byl synem Zdeslava ze Šternberka a v letech 1320-1325 se uvádí v seznamu biskupských lén na Opav­sku jako držitel manství hradu Medlic s příslušenstvím.

Nápis na druhé desce dokazuje stáří zřídla. V roce 1260 po Kristu byl už prý tento pramen objeven Zdeslavem ze Štern­berka a studánka upravena tak, aby voda mohla býti čerpána. Obyvatelstvo celého okolí pilo tuto osvěžující vodu, protože měla léčivé účinky proti mnoha nemocem. V roce 1350 byla studna obnovena a upravena. Nová studna byla vykopána v roce 1663 a vyztužena dřevem.

Pradávná obchodní stezka

Už odpradávna vedla podél říčky Bystřice obchodní stezka mířící ze Slezska do Olomouce. Stopy této cesty jsou místy dodnes znatelné. Není se tedy co divit, že projektanti železničního spojení mezi Olomoucí, Bruntálem a Krnovem zvolili trasu právě tímto údolím. Provoz na trati byl zahájen v roce 1872 a pro Moravský Beroun bylo nádraží právě v Ondrášově. Ještě zajímavější se stala zdejší stanice na jaře roku 1898, když byla předána veřejnému provozu úzkorozchodná železnice z Ondrášova do Dvorců.

Bývalý železniční most z roku 1892 dnes slouží jako zkratka cestujících při cestě do Moravského Berouna

Trať dlouhá 11,5 kilometru vedla přes Moravský Beroun, Čabovou a Rejchartice do Dvorců na Moravě a sloužila jak osobní, tak i nákladní dopravě. Trať fungovala až do třicátých let 20. století. V roce 1930 se začíná objevovat konkurence v podobě silniční autobusové dopravy. Díky tomu v roce 1933 dochází k zastavení dopravy a koleje definitivně zmizely z trati v roce 1937. Dodnes se zde ale zachoval obloukový kamenný most přes Bystřici, který slouží pěším.

Ondrášov je dnes spíše malou rekreační osadou, které dominuje stáčírna minerálky. Přesto se tato obec nesmazatelně zapsala do historie zdejšího kraje.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.