Ondřeji Boháčovi je teprve 16 let a už mu patří prestižní titul Ornitolog roku 2016

Jaké budou prázdniny? Spoustu školáků už teď ví, že je stráví na pláži a u moře, jiný na táboře nebo u babičky. Šestnáctiletý ornitolog Ondřej Boháč z Přerova se ale už teď nemůže dočkat, až si na krk pověsí dalekohled a fotoaparát a vyrazí na nějakou zahraniční expedici s o mnoho let staršími kolegy. A bude jim přitom rovnocenným partnerem.

Zvítězil totiž v prestižní celostátní soutěži Czech BirdList Contest. Toto ocenění se zasloužil především nejvyšším počtem pozorovaných druhů ptáků ale taky zaznamenal výskyt nejvzácnější rarity loňského roku strnada malinkého. Ornitologii se tento student z Přerova přitom intenzivně věnuje teprve dva roky.

Fotoaparát a dalekohled. To jsou dvě věci, které má mladý ornitolog Ondřej Boháč zavěšené na krku při své každé vycházce do přírody. A díky těmto pomocníkům se mu jen v loňském roce podařilo vytvořit rekord v počtu pozorovaných druhů ptáků. Rekordních 270.

„Byl to pro mě obrovský úspěch. Bylo překvapení to, že jsem to vůbec vyhrál. Na začátku roku jsem o ničem takovém neuvažoval, až v průběhu roku, když se těch rarit nastřádalo několik, tak jsem se potom začal snažit víc a jezdil jsem za novými druhy třeba až do Čech,“ říká.

Ondřejovi se podařilo mezi kolegy ornitology vyniknout nejen tím rekordním počtem pozorovaných ptáků ale i tím, že se mu nedaleko Přerova podařilo objevit velkou vzácnost - strnada malinkého. Cenná jsou pro něj ale i další pozorování.

„V létě to byla chaluha příživná v Záhlinicích, to byl, myslím, teprve jedenáctý výskyt v České republice. Na jaře to byl konipas citronový z krčmaňské pískovny, lindušky rudokrké, rákosník, slavíci tmaví. V okolí Přerova jsem pozoroval poštolky rudonohé, na podzim raroha velkého, byly tady konopky žlutonohé, jednou se tu ukázala i sněhule severní. Tady nad námi vidíme konopky obecné. Jde to poznat podle hlasu, který je nezaměnitelný. Vyskytují se tady celou zimu. Je tady neposečené pole řepky, na kterém získávají potravu i v těch největších mrazech,“ vysvětluje.

Úspěch podle Ondry není jen v cestování a hledání jednotlivých druhů. Člověk podle něj musí mít i hodně štěstí. Do lesů a do polí tak vyjíždí většinou jen o víkendech. Učení tento student střední zemědělské školy šidit prý nemůže. A tak si svoje větší expediční cesty ještě pořád musí plánovat na prázdninová volna.

„V budoucnu bych určitě rád jel i mimo Evropu. Letos jsem byl na ptáky v Polsku, u Baltského moře. Určitě by to někdy chtělo ten východ nebo jih,“ zasněně si v polích nad Přerovem plánuje Ondřej Boháč.