Osadu Březná tvoří dvě prastaré obce založené ve středověku u stejnojmenné řeky
Osada Březná je jednou z nejstarších vesnic současného Štítecka. Přestože je to dnes jen malá vesnice, její současný katastr tvoří území někdejších dvou, původně samostatných osad – Březné a Březenského dvora.
Jak už jméno napovídá, Březná leží v těsné blízkosti stejnojmenné řeky. Snad po ní, snad po vykáceném porostu bříz, má své jméno. Německé pojmenování Friesedorf lze přeložit také jako chladná, či svěží ves.
První zmínka o Březné pochází již z roku 1278, kdy to byla jedna z obcí, která spadala pod správu dědičného fojtství ve Štítech. Spolu s ním pak náležela pod vrchnost sídlící na hradě Hoštejnu. Od roku 1464 je Březná společně s celým okolím spojena se zábřežským panstvím bratří jana a Jiřího Tunklů. Při zábřežském zámku byla obec ještě v roce 1516. Tehdy je zde uváděna rychta, mlýn a šest usedlých rodin.
Už v roce 1458 se uvádí v listinách stávající obec jako Horní Březná, což si můžeme vysvětlovat, že existovala i nějaká Dolní Březná. Historikové se domnívají, že ji lze ztotožnit s pozdější osadou Březenský dvůr. Pod tímto jménem můžeme dnes najít skupinu hospodářský a obytných stavení na západ od obce, při silnici k Mlýnickému Dvoru. Původně ale ležela spíše směrem k dnešní silnici ze Štítů do Bukovice. Poprvé je Březenský Dvůr výslovně zmíněn v roce 1576, kdy Matyáš Žalkovský kupuje štítecké panství s Dolní Březnou.
Po bitvě na Bílé Hoře bylo štítecké panství původním majitelům zkonfiskováno a předáno do držby Karlu z Lichtenštejna. Ten jej připojil k panství v Rudě nad Moravou. Až do II. poloviny 18. století tvořil Dolní Březnou zejména lichtenštejnský dvůr, který byl v roce 1765 rozparcelován a vznikl tak základ nové vesnice. V roce 1793 zde žilo v 31 domech 200 obyvatel. V samotné Březné pak žilo v 57 domech 372 obyvatel.
Na rozdíl od jiných obcí Štítecka má Březná i Březenský dvůr docela příhodnou polohu v široké nivě řeky ještě před tím, než se začne Kralická brázda stahovat do průlomového údolí směrem k Hoštejnu. Přesto se nedá říci, že by zde byli obyvatelé nějak bohatí. Kromě zemědělství se zde rozvinulo i přadláctví a domácí tkalcovství. Na druhé straně řeky, už ale na katastru Štítů patrně stával i vrchnostenský hamr, což dodnes připomíná místní název Hamry či Na Hutích.
Původně osídlili Březnou patrně české rody, později, zejména po třicetileté válce získává převahu německy mluvící obyvatelstvo, které zde žilo až do roku 1946.
Textilní podnikání se zde objevuje i v době napoleonských válek, kdy místní poddaní cupovali látky pro vojenské špitály v širokém okolí. Až do roku 1824 byla přímo v Březné také manufaktura na výrobu nábytkových látek. Později bohužel zanikla.
Obec byla zajímavě rozdělena, i co se farnosti týče, kdy část zdejších obyvatel docházela do kostela do štítů, část pak do Mlýnického Dvora. Od roku 1853 je zde zmiňována škola, která existovala až do roku 1975, kdy ji nahradila Zvláštní škola. Obě obce, existovaly samostatně až do roku 1946, kdy byly sloučeny v jednu a jméno Březenský Dvůr oficiálně zaniklo. Od roku 1980 je pak Březná místní částí Štítů.
Na památky je Březná poměrně chudá. Kromě starých domů zde najdeme pískovcový kříž patrně z 19. století při cestě k Mlýnickému dvoru a sochu Nejsvětější Trojice v centru současné obce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
