Ostatky přemyslovských knížat z Olomouce převzali pražští vědci. Podrobí je analýze DNA
Téměř tisíc let staré ostatky přemyslovských údělných knížat z Olomouce se dočasně přestěhovaly do Prahy. Převezli je tam antropologové a historici z Archeologického ústavu Akademie věd ČR ke zkoumání. Pokud analýza DNA potvrdí pravost kosterních pozůstatků, bude to podle historiků znamenat velký posun. Prokázalo by se totiž jasné propojení rodové linie českých a moravských přemyslovských knížat.
„Teď budeme postupně přemisťovat lidské kosti z té schrány do připravených krabic na transport,“ komentuje Jan Frolík z pražského archeologického ústavu a otevírá přitom papírové sáčky na drobnější úlomky kostí.
V Praze budou vědci kosti zkoumat. „Klíčový bude počet jedinců, jestli jsou to muži, nebo ženy, dožitý věk, eventuálně fyzický stav. Nastoupí další analýzy, mezi nimi ta nejdůležitější asi bude analýza DNA,“ upřesňuje Frolík.
Cínový sarkofág by měl skrývat ostatky olomouckých údělných knížat z 11. a 12. století, Oty I. Sličného a jeho vnuka Oty III., jejich manželek, a také jednoho z olomouckých biskupů a opata kláštera.
Kosti zakladatele Klášterního Hradiska
„To nejsou kompletní kostry, což zase odpovídá těm historickým událostem,“ upozorňuje Jan Frolík. Kosti jsou ale podle historiků v dobrém stavu. V průběhu staletí je v klášteře pravděpodobně ošetřili, například osvědčeným omýváním horkým vínem.
Po třech staletí znovuobjevili schránu historik Leoš Mlčák s farářem v Klášterním Hradisku Přemyslem Hanákem. Bylo to loni na podzim v sakristii kaple. „Měli jsme velkou radost, že se to dochovalo, a i v našem řádu, který tento klášter založil je veliká úcta k zakladatelům,“ říká farář. Zakladatelem Klášterního Hradiska byl právě Ota I. Sličný.
Podle Frolíka by mohl být průzkum ostatků průlomový: „Jsme na stopě mužské DNA u tří Přemyslovců. Pokud by tady byl Ota I. a Ota III., byl by to obrovský posun.“
Už z předcházejících antropologických průzkumů historici vědí, že Přemyslovci měli menší svalnatou postavu, mírný předkus a jemné rysy v obličeji. Teď by se tak mohlo mimo jiné potvrdit, že právě Ota I., který byl synem bájného knížete Břetislava, dostal své přízvisko Sličný oprávněně.
Ostatky Přemyslovců by se do Olomouce měly vrátit do několika měsíců. Zatím si restaurovaný sarkofág, který ostatky staletí ukrýval, mohou lidé prohlédnout na výstavě v Arcidiecézním muzeu, a to od 6. září.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Děti, které chtějí být sériovými vrahy. Výchovné ústavy nemají jak pracovat s extrémními případy
-
Ubrat Mlsnovi, přidat neziskovkám. Piráti chtějí vyčlenit v rozpočtu na boj s korupcí extra 8 milionů
-
Trestat bezdomovce? Ten nápad je odtržený od reality, kritizuje Hrabu výzkumnice
-
To nejtěžší je začít a udělat první krok. Problémy lze vždycky řešit, říká předseda litvínovského ekospolku