Osud knížete Jaromíra byl krutý. Jeden bratr ho nechal vykleštit, druhý oslepit. Přesto na trůn usedl celkem třikrát
Být středověkým panovníkem s sebou neslo značná rizika, neboť násilí bylo běžným prostředkem boje o moc. Osud knížete Jaromíra byl ale obzvláště krutý, nejvíc mu totiž ublížili jeho vlastní bratři.
Jaromír přišel na svět někdy okolo roku 975 jako jeden ze synů Boleslava II. Pobožného. První tragédie ho dostihla, když na knížecí trůn dosedl jeho bratr Boleslav. Vydal totiž příkaz, aby byl Jaromír vykleštěn.
Čtěte také
Kvůli tomu nemohl založit rodinu a zajistit tak pokračování rodu, navíc čelil posměškům pro nedostatek mužství. Přesto se po odstranění Boleslava stal poprvé knížetem. Jeho vláda ale byla slabá, a zanedlouho ho sesadil z trůnu polský panovník. Ani ten se však u moci neudržel dlouho a Jaromír se stal knížetem podruhé. V roce 1012 ho pro změnu o trůn připravil bratr Oldřich a dal ho uvěznit a oslepit.
Po Oldřichově smrti se Jaromír opět dostal na knížecí stolec. Jeho strázním však nebyl konec. Pokračovaly totiž spory mezi Přemyslovci a mocným rodem Vršovců. A zřejmě ti ho nakonec dali zabít. Kníže Jaromír tak zemřel při atentátu 4. listopadu roku 1035.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.