Pamětní deska a kameny, to jediné zbylo po Masarykově chatě na vrcholu Beskyd

29. září 2015
Česko – země neznámá

Nápis na pamětní desce původní Masarykovy chaty hlásá: „Zbudována v 6. roce republiky.“ Psal se rok 1924 a Klub československých turistů hrdě otevíral malebnou dřevěnou chatu na vrcholu Beskyd, kudy dnes prochází státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou.

Tento klidný horský hřeben obklopený pastvinami, loukami a lesy byl zároveň symbolickým místem spolupráce českých a slovenských turistů. Proto zde u příležitosti 10. výročí postavení chaty vztyčili dřevěný sloup s orlicí a dvouramenným křížem. Text oznamoval: „Poznajme se, milujme sa.“

V nářečí kraje znamená slovo bezkydy místo s vykáceným porostem a právě podle tohoto místa je pojmenováno celé zdejší pohoří. Kopec jménem Beskyd se tyčí do výšky 950 metrů nad mořem. Chatu ale Klub československých turistů postavil o něco níže, ve výšce 893 metrů.

Sloup česko-slovenské vzájemnosti

Cesta k ní vedla pohodlnou lesní cestou ze sedla Bumbálka, dlouhou pouhé dva kilometry. Díky nádhernému výhledu, zachovalé přírodě, klidu a dobré dostupnosti se stala oblíbeným cílem turistů, mezi jinými třeba i básníka Petra Bezruče. Zda ji navštívil i náš první prezident Tomáš Garrique Masaryk, po němž byla pojmenována, není bohužel známo.

Chata sloužila turistům necelých 30 let. Nepozorný číšník totiž nalil do lamp místo petroleje benzín. Chata vzplála a během hodiny vyhořela do základů. Psal se rok 1952.

Ale už v 70. letech byla o kus dál postavena chata nová, která dnes opět nese Masarykovo jméno. V roce 2014 pak Slováci vyřezali nový sloup česko-slovenské vzájemnosti, který tentokrát hlásá do světa: „Poznajme se, budme priatelia“.

Spustit audio