Pančavský vodopád byl kdysi jedním z největších lákadel pro turisty. Bouřící vodu mohli sledovat z vyhlídkové terasy s občerstvením
Pančavský vodopád je se svou výškou 148 metrů nejvyšším v České republice. Voda Pančavského potoku padá po skalnatém terasovitém srázu z Pančavské louky na dno Labského dolu v Krkonoších. Své jméno získal vodopád od německého slovesa pantschen, což česky znamená šplouchat.
Kdysi byl jedním z největších lákadel pro turisty. Aby dojem z padající vody byl ještě atraktivnější, vybudoval majitel Labské boudy, stojící poblíž, nad vodopádem menší nádrž. Po zdvižení stavidla se průtok zvětšil a bouřící vodu mohli zvědavci sledovat z vyhlídkové terasy s občerstvením.
V údolí pod vodopádem bylo druhé pozorovací stanoviště s malou boudou. Odtamtud dávala obsluha trubkou signál personálu nahoře, aby vypustili vodu a ohromili návštěvníky dole. Tato atrakce však zanikla ve 30. letech minulého století a spolu s ní i budka a vyhlídková terasa.
Dnes je možné vodopád pozorovat buď z horní Ambrožovy vyhlídky nebo si jeho funkční maketu prohlédnout v expozici Muzea Krkonoš ve Vrchlabí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
