Panika je nepřítel. Když se na horách dostanete do problémů, nebojte se zavolat si o pomoc

„Lidem chybí trochu ohleduplnosti, sebekontroly, dá se říct pokory. Jde o to, aby nepřeceňovali své dovednosti. V posledních letech jsou svahy spíš takové zimní stadiony. Umělý sníh dělá pokrývku velice tvrdou, rychlosti jsou daleko vyšší a vidíme to jednoznačně na typech úrazů,“ říká záchranář Horské služby ČR Marek Fryš. Kromě helmy, která se už stala samozřejmostí, doporučuje používat na svazích také ochranu páteře a především mít v pořádku vybavení.

Záchranář a člen horské služby Marek Fryš|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Dívat se kolem sebe, být ohleduplný a také být viděn. Reflexní prvky na oblečení jsou perfektním způsobem, jak zajistit, aby vás na sjezdovce nikdo nepřehlédl. Osvědčené jsou také blikačky na kolo umístěné na helmě. „Dávat pozor na okolí a přemýšlet. Třeba nad tím, kde zastavuju. Spousta lidí se zastaví pod hranou, kde nejsou vidět. Existují pravidla FIS, pokud si je lidé přečtou, bude to ideální.“

Kvalitní výbava a kvalitní příprava

To co v nížině považujeme za zimní oblečení, nemusí na horách, v podmínkách, které tam často panují, vůbec fungovat. „Přichází nám generace lidí, kteří na horách nikdy nebyli, kteří nejsou lyžaři ani běžkaři, ale chtějí si hory užít a vyrážejí do nich pěšky. To nám způsobuje spoustu problémů. Neznají vybavení, nevědí, jak hory vypadají, nejsou vybavení na to, že můžu jít místy, kde je hluboký sníh, nebo led,“ vysvětluje Marek Fryš.

Do hlubokého sněhu ideálně se sněžnicemi|foto:Pixabay

Zásadním problémem je podle něj chybějící osvěta. „Chybí nám vzdělání dětí v horách, nejsou povinné lyžařské kurzy. Dříve se jezdilo, dneska už tohle není. A když se ve třiceti ta děcka rozhodnou, že s někým na hory pojedu, tak jsou překvapení, že se v tom sněhu špatně jde, že to oblečení nefunguje a pak nastávají ty problémy.“

V době covidu se rozmohl trend, stoupat na zasněžené hřebeny pěšky. „Pěších turistů nám v poslední době velmi přibývá. Je tedy potřeba, aby se lidé dovzdělali, co mají mít s sebou. Kromě klasické výbavy by to měly být nesmeky, nebo sněžnice. Speciálně z počátku zimy bývá tak 30 až 40 cm neupraveného sněhu. Třeba cesta z Míseček na Vrbatovu boudu, se v zimě dá jít v pohodě v pohorkách, protože je uježděná od roleb, na začátku zimy to ale nebývá. Najednou jsou ti lidé vystaveni tvrdým podmínkám a k tomu ještě čtyřicet čísel sněhu, a pokud nemají sněžnice, tak to je konec.“

Aplikace Záchranka

Když někam vyrážíte, mějte vždy nabitý telefon. Ideální jsou také stažené mapové podklady, off-line mapy a podobně. „Určitě pro všechny lidi prosím aplikace Záchranka! Jedna ze základních věcí do mobilu. Když se dostanete do nouze, nebojte se ji využít. Záchranáři dostanou vaši polohu, stav baterie telefonu, jméno, číslo, zkontaktují vás, budou s vámi komunikovat, pomůžou vám v terénu,“ říká Marek Fryš.

Aplikace Záchranka přivolá zdravotníky jedním stiskem|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Když ale náhodou zabloudíte a nevíte kudy postupovat dál, nevidíte tyčové značení, je důležité především zachovat klid. „Dát se do pohody, prodýchat tu situaci a jít po tyčovém značení. Často stačí udělat dva tři krůčky a ta další tyč se objeví. Typický příklad je Luční bouda, obrovský barák. Když jdete od Sněžky, tak tyčové značení končí dvacet metrů od boudy a vy ji nevidíte. Až když se o pár metrů posunete. A když už nemůžu jinak, tak zavolat, ono to pokrytí je v dnešní době velice dobré,“ radí Marek Fryš.

Na co nezapomenout, než se vydám na hřebeny hor? Jaké je výbava skialpinisty, kdo jsou „ócéčka“ a kdo má přednost v běžkařské stopě? Také o tom mluvil záchranář Marek Fryš, poslechněte si záznam Radioporadny.