Panská sídla střední Moravy: Velká Bystřice měla nevýhodu, byla moc blízko od Olomouce
Tvrz ve Velké Bystřici je zmíněna poprvé v roce 1381. Zmíněny jsou dokonce dvě.
„Tvrz ve Velké Bystřici je poprvé připomínána v roce 1381 a v tom dokumentu jsou připomínány tvrze dokonce dvě. Jedna existující, druhá zaniklá. Zatímco tu existujícími identifikujeme do prostoru dnešního zámku, u druhé bohužel lokaci neznáme. Museli bychom ji archeologickým výzkumem někde objevit, a to by byl princip náhody, kdy by se budovala nějaká stavba, a tam by se našly základy té tvrze,“ říká profesor David Papajík.
Problémem se opevněné sídlo stalo za husitských válek
„Husité nikdy Olomouc neobléhali, ale měli strategii hospodářské blokády města. To znamená obsadit opevněná sídla v okolí, kontrolovat obchodní cesty směrem do města, a tím jej vyhladovět. Máme štěstí, že se dochoval záznam soudního sporu z roku 1446, na základě kterého můžeme analyzovat tu situaci ve 20. letech a počátkem 30. let 15. století. Dozvídáme se z té soudní žaloby, že olomoučtí měšťané násilně odebrali majiteli bystřické tvrze Václavovi z Doloplaz jeho sídlo s tím, že ho zboří, aby se nestalo opěrným bodem husitů,“ říká historik.
Více si poslechněte v dalším dílu našeho seriálu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.