Parlamentní volby na Slovensku: Dostanou se Romové do politiky?
Na Slovensku za necelé 3 měsíce vypuknou parlamentní volby. O přízeň voličů se uchází 25 politických stran, hnutí a koalicí. Jaké mají na kandidátkách stran zastoupení Romové, zjišťoval Miroslav Strelec.
Romové tvoří téměř 10 procent populace Slovenska. Nemají však politické zastoupení, tak jako např. menšina maďarská. Tato situace se v komunální politice sice mění, ale romské politické strany zatím na národní úrovni neexistují.
Chybí politické zastoupení
Systém, který dlouhodobě úspěšně funguje u maďarské menšiny na Slovensku, u Romů nikdy nezabral. Jestliže slovenská maďarská menšina má v parlamentu stabilní stranické zastoupení a není neobvyklé, že je i součástí vládní koalice, Romové jsou politicky aktivní jen na lokální úrovni. Ředitelka Ústavu romologických studií Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře Jurina Rusnáková a dále Zuzana Kumanová z občanského sdružení In minorita:
„Prioritou je dostat Romy do politiky. Potřebujeme, aby se romští zástupci účastnili rozhodování o svojí zemi a o vlastních životech. Aktuální situace říká, že je prospěšnější, když budou Romové na kandidátkách stran, které již existují.”
„Já věřím tomu, že proces bude pokračovat a že Romové budou jednak na kandidátkách majoritních stran a tím že se dospěje k tomu, že jedna z romských stran bude mít dost voličů k tomu, aby vstoupila do parlamentu.”
Oproti Maďarům měli Romové v parlamentu maximálně jednoho poslance. V minulosti to byl Peter Pollák, který se v letošních eurovolbách stal prvním slovenským europoslancem romské národnosti. Více ředitel občanského sdružení Eduroma Vlado Rafael:
„Ve volbách před čtyřmi lety bylo na kandidátkách politických stran zatím nejvíce romských zástupců ve srovnání s ostatními roky. Uvidíme, jak to bude po čtyřech letech. V každém případě mají šanci být zvoleni, jakmile budou na zvolitelných místech.”
Málo činných zástupců
Romskou komunitu ve slovenském parlamentu nyní reprezentuje Štefan Vavrek, člen klubu strany MOST – HÍD. O přízeň voličů se bude za uvedenou stranu ucházet i v nadcházejících volbách. Místopředseda strany MOST – HÍD a vládní zmocněnec pro romské komunity Ábel Rávasz:
„Nejvýše postaveným mezi Romy je pan Štefan Vavrek, v současnosti jediný poslanec Národní Rady romského etnika. Dále budeme mít starostu Marka Riga z obce Zlaté Klasy, který je nestraník.”
Na kandidátce strany MOST – HÍD jsou od 60. po 70. místo nominováni reprezentanti Romské iniciativy Slovenska.
„Máme ale i další kandidáty v Prešovském kraji, v Košicích, v Bánské Bystrici. Myslím si, že by z toho mohla být zajímavá spolupráce pro tuto menšinu.”
Jediným Romem na kandidátce Liberální strany Slovenska Svoboda a Solidarita je současný poslanec parlamentu Ondřej Dostál, který si v roce 2016 změnil slovenskou národnost za romskou:
„Podle článku 12 odst. 3 slovenské Ústavy má každý právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Já jsem toho využil. Považuji za důležité, aby národnostní menšiny včetně Romů byly zastoupeny v Národní radě.”
Bez Romů se neobešlo sestavování kandidátky Křesťansko-demokratického hnutí a ani hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. I mimoparlamentní koalice Progresivní Slovensko spolu bude mít na kandidátce dva Romy. Jedním je místopředsedkyně Progresívního Slovenska Irena Biháriová:
„Druhým kandidátem je komunální politik, pan Rátz. My máme v hnutí hodně členů, ale bohužel ne každý z nich se chtěl už v těchto volbách politicky angažovat.”
Většina stran zanikla
Na kandidátkách ostatních subjektů Romové chybí. Ve slovenském registru politických stran a hnutí přitom aktuálně napočítáme 17 subjektů, v jejichž názvu najdeme slovo romský. 15 z nich je ale v likvidaci. O zbývajících dvou, Romské iniciativě Slovenska a Straně romské koalice není na politické scéně slyšet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.