Páteční Noční linka: Jaké dějiny by školáci měli znát a co se dá omezit?
V posledních měsících jsme měli jako rodiče, prarodiče poměrně dost šancí zjistit, co a do jaké míry se vlastně školáci učí. Možná jste se i vy pozastavili nad tím, čemu věnují v jednotlivých předmětech pozornost.
Mě už od školy zaráželo, že jsme se nikdy nedostali v dějepisu dál než za 2. světovou válku. Tedy dostali, ale těch čtyřicet let po válce jsme prosvištěli snad během jedné, dvou hodin. Přitom obdobím starým několik set, tisíc let jsme se věnovali několikanásobně déle a podrobněji.
Někteří učitelé dějepisu mi vysvětlovali, že je pro výuku novodobé historie důležitý historický odstup zhruba padesáti let, jiní mi říkali, že nedávnou minulost už nestíhají učit – nezbývají na to hodiny, ale také jsou ti, kteří do svých hodin debaty o době před deseti, dvaceti lety zařadili. Co si o tom myslíte vy?
O jak vzdálené minulosti by se děti měly učit ve škole? Jsou to ještě léta po roce 2000? Devadesátá? Nebo by měli učitelé s výukou dějepisu končit v osmdesátých letech?
Je třeba, aby byl při výuce historických událostí odstup několika desetiletí, nebo je naopak důležité, aby děti věděly, co se dělo před pár lety? Které dějinné milníky jsou podle vás tak podstatné, že by se je školáci měli učit? A které jsou naopak zbytné? Učí se děti něco až moc detailně?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
