Páteční Noční linka: Když se sejdou u stolu je jich bez jednoho třicet...
Byly dvě sestry, jedna měla dvě děti, ta druhá tři – devět, pět a chlapeček měl rok. Rodiče jeli do divadla a už se nevrátili. Na silnici našli smrt, zbyli tři sirotci.
A musel se rozjet rodinný stroj… Tak, aby se děti nedostaly do dětského domova. Příbuzní z tatínkovy strany se k ničemu neměli a tak nastoupila sestra, sama máma dvou malých dětí. Nastala anabáze s osvojováním, počítáním státem přidělené almužny, vystěhování z bytu, kde původní rodina bydlela. A jak to v pohádkách bývá, všechno dobře dopadlo, sirotci se naučili říkat „mámo“ a po čase k nim přibyl ještě jeden sourozenec.
Tenhle příběh je starý přes třicet roků, slyšela jsem ho nedávno z úst hlavní aktérky.
Rodinné příběhy jsou mnohdy barvitější než největší bestsellery.
Určitě i vy znáte osudy, které chytnou za srdíčko. A vy přemýšlíte, zda byste něco podobného dokázali. Ať už jde o děti nebo staré lidi.
Na vaše příběhy se budu těšit v páteční Noční lince.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka