Pavel Odstrčil procestoval kus světa, nejraději má ale Svébohov, odkud pochází jeho rodina

28. srpen 2017
Pavel Odstrčil

Vášnivý cestovatel a podnikatel Pavel Odstrčil z Olomouce nedávno sepsal kroniku svého rodu, dostal se až do 17. století. „Jak člověk stárne, vrací se do dětství. Do Svébohova jsem jezdil na letní i zimní prázdniny k babičce, trávil jsem tam víc času než jinde,“ vzpomíná. Ačkoliv navštívil celou řadu zemí, rodný kraj je mu vším.

Ve Svébohově začal jeho tatínek podnikat. „Byl brusičem skla, otevřel si tu svoji první dílničku,“ vypráví Pavel Odstrčil. Větší dílnu měl pak v Šumperku, tu mu ale v padesátých letech vzali komunisté: „Tatínek to odnesl zdravím, dělal různé profese, podepsalo se to na jeho psychice. Maminka nakonec rozhodla, že změníme prostředí a přestěhovali jsme se do Olomouce.“ V té žije Pavel Odstrčil dodnes.

Vyučil se elektrikářem, po vojně si dodělal maturitu a při zaměstnání nastoupil na vysokou školu. Řadu let pracoval v Olmě, ještě před Sametovou revolucí ale začal se ženou podnikat. Zaměřili se na cestovní ruch, konkrétně ubytování.

Ještě před revolucí začal podnikat v cestovním ruchu

„Nás soukromých ubytovatelů bylo tenkrát v Olomouci asi pět. Bylo to velmi přísně hlídané, chodily kontroly, museli jsme mít smlouvu s cestovní kanceláří. Píšu o tom teď knížku,“ říká Odstrčil. Přijížděli k nim lidé z celého Československa, většinou na Floru. Po revoluci své služby rozšířili. Otevřeli informační kancelář a založili rodinný hotel.

Pavel Odstrčil velmi rád cestuje, byl snad na všech kontinentech. „Ještě v srpnu 1989 jsem odjel na vysněnou dovolenou do Francie. Na pět týdnů. Vylezli jsme i na nejvyšší horu Pyrenejí Pico de Aneto, která je ale ve Španělsku. Načerno jsme na pět dnů přešli se socialistickým pasem hranici. Byla ve mně malá dušička. Tenkrát za mnou přišla mladá Španělka a sáhla si na mě, protože prý ještě nikdy neviděla Čechoslováka,“ vzpomíná s úsměvem.

Hory jsou jeho vášeň, vystoupal i na Mont Blanc nebo Kilimandžáro. Miluje Nový Zéland. Přesto nebo právě proto tvrdí, že čím víc člověk cestuje po světě a objevuje nová místa a národy, tím víc se pak rád vrací zpátky do svého rodného kraje.