Pavla Gomba v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Dnešním mým hostem je v Tandemu sympatická, velmi pracovitá žena, která na svém postu ředitelky české pobočky UNICEF je letos už symbolických a jubilejních deset let. Logicky z toho vyplývá, že moje otázky budou směřovat právě k téhle činnosti a ptát se budu na to, co se povedlo, i na to, co nešlo zrovna tak hladce. Vítám výkonnou ředitelku české pobočky UNICEF Pavlu Gombu, dobrý den.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a můžeme do režie požádat o první písničku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Být deset let v čele české pobočky UNICEF, to, co se povedlo Pavle Gombě, tak to je, si myslím, opravdu krásné datum, krásných 10 let. Dá se už hezky bilancovat taky. Zkuste malinko shrnout, co se povedlo.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Tak samozřejmě, že těch věcí je spousta, člověk má vždycky největší radost z toho, když, a já tady tuhle možnost mám, když vlastně se může vrátit takříkajíc na místo činu. A vlastně tam, kde třeba různě cestoval, viděl třeba různé neštěstí, viděl potřeby dětí na místě a kdy se třeba za rok, za dva vrátí a vidí, že ta situace je lepší a že ty stejné děti, které viděl třeba nemocné, jak nechodily do školy a podobně, a najednou se s nima domlouvá bez problémů, bez tlumočníka, tak to je samozřejmě veliká radost.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to samozřejmě je krásná vize, ale to mluvíte opravdu ze zkušenosti, to se povedlo? A vede se to takhle?

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Mám několik příběhů dětí, které opravdu v různých částech, koutech světa sleduju dál, při různých příležitostech jsem je potkala, většinou teda, pokud jezdíme, tak jezdíme s novináři, nebo s televizním štábem, abychom zase tu situaci přiblížili lidem. Takže mám minimálně takové čtyři, pět dětí v Africe, ale i v Asii, které vlastně sleduji dál. A právě v tom je i možná ta výhoda UNICEFu veliká, že máme kolegy v podstatě úplně všude na světě a jsme s nimi ve spojení, takže i oni mohou potom na místě spoustu věcí zajistit. Dokonce například v téhle chvíli UNICEF je poslední organizací, která působí v Severní Koreji, takže snad kromě Vatikánu snad opravdu v každé zemi na světě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V té Severní Koreji to bude asi hodně obtížné.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Je to velmi těžké, ta kolegyně, která to tam vede, tak říkala, že samozřejmě, že v práci i spí a je to vlastně rozdělené tak, že máme jak místní pracovníky, kteří mohou v tom terénu pracovat, tak právě i ty mezinárodní pracovníky, kteří potom třeba vyjednávají s vládou a podobně, to je to, co by ti místní nemohli udělat, protože by asi riskovali třeba život nebo budoucnost rodiny.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, teď jste narazila na důležitou otázku, kterou jsem chtěl taky nadhodit. Samozřejmě ta vazba směrem k těm, kteří to opravdu hodně potřebují, je zcela zřejmá a ta zpětná vazba od nich potom je určitě velice příjemná. Ale co směrem jaksi na tu druhou stranu, to znamená, ťukla jste na tu vládu, tak v té Koreji to bude asi hodně zajímavé. Ale jak vás akceptují a respektují vlády, vládní organizace.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Možná tady tohle je i jeden z těch důvodů, proč je to už deset let a doufám, že ještě nějaký rok to bude, protože je to opravdu úžasná práce, taková zdravá závislost, doufám. Je i to, že právě tady tímhle se dá mnohého dosáhnout a mnohé problémy se dají vyřešit. A to třeba ani bez toho, že by se na to místo muselo posílat obrovské množství peněz a podobně, protože opravdu dám třeba konkrétní příklad. To, že děti nechodí do školy, hlavně teda v Africe a v některých chudých zemích, je způsobeno tím, že jednak se i na základních školách platí školné, což u nás, že jo, o tom uvažujeme až na univerzitách, ale tam i ti, i ti vlastně chudí lidi platí úplně od té první třídy, aby dítě chodilo do školy, a ty děti tam musí nosit uniformy. Což je obrovská překážka, protože dítě vyroste, je to náklad, musí se to pořád kupovat. A vlastně tohle je věc, která se právě jednáním s tou místní vládou dá vyřešit, protože je to jenom jedno rozhodnutí. To, že prostě dítě může sedět ve škole v jakýchkoliv hadrech a nemusí mít tady tuhle drahou uniformu a v podstatě vlastně bez jakýchkoliv dalších peněz na to, aby ti, kteří uniformy šijí, na tom vydělávali.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, v té Severní Koreji by to bylo asi rozbourání velice silné tradice, tak tam nevím, nevím teda.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
No, v mnoha zemích se to docela daří právě teďka v posledních dvou letech, hlavně teda v těch afrických. Uganda, Keňa, Malawi, Tanzanie a podobně, to jsou všechno země, kde to bylo hodně aktuální a v posledních letech se to daří. Samozřejmě, že potom musí nastoupit to, když najednou je tolik dětí, které do školy můžou chodit, tak je potřeba, aby měly kam chodit, aby v té třídě nebylo 107 dětí, jako byl průměr v Ugandě, aby byli i dobří učitelé.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestliže je někdo už deset let výkonnou ředitelkou české pobočky UNICEF jako Pavla Gomba, čili organizace, která má ve svém vínku spolupráci v podstatě s dětmi celého světa a pomoc dětem celého světa, tak ptát se na to, jestli pak někdy cestujete ve svém zaměstnání, je docela, myslím, směšné. Spíš bych se měl zeptat, jestli pak někdy posedíte doma taky.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já myslím, že právě o to víc si člověk váží toho, že doma může být.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste zcestovala, předpokládám, i když samozřejmě nejste takovou výkonnou pracovnicí v tom terénu, ale určitě se tam taky dostáváte, dá se říct celý svět, která země, možná takhle to vezmeme, která země na vás úplně nejvíc zapůsobila, a to třeba v tom kladným i v tom záporným smyslu slova.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Ono se to dá těžko říct, protože vlastně v každé zemi, kde jste, tak jakoby něco člověk prožije a je to většinou hodně silné. Ale samozřejmě, že je, existuje i takový ten pocit, že vystoupíte z letadla a teď si říkáte, ano, tady bych mohl možná žít a tady asi ne, tady to není ono. No, loni přesně tady touto dobou jsem byla v Bhútánu, což je jedna z těch zemí, které mám opravdu ráda, je to takové malé království v Himalájích. Kdybych jednou musela z České republiky odejít, tak bych asi chtěla žít právě tam. Ta příroda je tam nádherná opravdu, Himaláje jsou, jsou úchvatné. A je tam čisto a je tam, myslím, že i krásně, žijou tam různá zvířátka, která člověk vidí jenom v zoologické zahradě u nás a podobně, ale hlavně to, co se mi tam líbí, že tam mají vlastně, jednak všechno dělají po svém, všechno dělají jinak, než se dělá ve zbytku světa, a myslím si, že je to docela rozumné. Oni tam mají takovou politiku hrubého domácího štěstí, tomu říkají oficiálně, a vlastně zahrnuje to kromě ekonomického rozvoje i právě ochranu přírody. A ochranu těch místních tradic. A ono se to projevuje například tím, a to, co je chytré, je, že vlastně jedna věc nemůže být obětována na úkor druhé, takže kdyby třeba stavěli vodní elektrárnu a znamenalo by to, že musí vykácet jeden les, tak by to neudělali, protože nemohou obětovat přírodu vlastně za rozvoj.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak si pomáhají v takovýhle případech.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Tak je pravda, že je to docela chudá země, ale na druhou stranu ta chudoba možná i díky tomu přístupu lidí, jsou to samozřejmě buddhisté všechno, tak člověk má pocit, že lidé zase tam nejsou tak strašně nešťastní a že vlastně i mnohá, mnohé útrapy zvládají s takovým klidem a rozvahou. Vzpomínám si třeba ještě to, co vlastně člověka zaujme na první pohled, právě jsou ty tradice, že vlastně zákonem tam mají určeno, že jednak lidé musí chodit v národních krojích.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Musí chodit? I běžně přes den?

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Ano, ano, i přes den. Takže to vypadá moc hezky jako, velmi malebně. A nové domy, které se tam postaví, tak nesmí mít víc než pět pater a musí aspoň na povrch vypadat jako ty staré, takže vlastně oni tam je potom zdobí různými těmi malbami a podobně. Vypadá to moc hezky, jako z pohádky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, já jsem si představil, který národní kroj z naší země bych si zvolil. Tak já nevím, hanácký možná.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já myslím, že, že cokoliv byste zvolil, tak byste na tom byl lépe než muži v Bhútánu, kteří nosí vlastně takové sukně ke kolenům a dlouhé ponožky, takže vypadají trochu jako skoti.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při své práci výkonné ředitelky české pobočky UNICEF se Pavla Gomba nepochybně setkala se spoustou zajímavých lidí. Dokonce i takových osobností, které běžně vídáme nikoliv na ulici, ale spíš jen na titulních stránkách novin. A říkáme jim velké osobnosti nebo VIP. Já bych teď trošičku jaksi vás nerad navedl zrovna na tyhle ty VIP osobnosti, když se ptám, která osobnost historie vás natolik fascinuje, že byste se s ní ráda potkala, kdyby to bylo možné a teoreticky si představte, že by to bylo možné a že byste si mohla posedět někde v kavárně a popovídat si.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Tak teď jste mě hodně zaskočil, nicméně možná vás překvapím tím výběrem a jeden z mých, nevím, jak to nazvat, asi oblíbenec by tady nebylo to správné slovo, ale lidí, které bych určitě chtěla poznat více, je Čingischán. Mongolský dobyvatel, jednak proto, že jsem zjistila takovou náhodou, když jsem si nechala udělat analýzu DNA, že pravděpodobně pocházím někde odtamtud, je to DNA, která pochází z Tibetu nebo Mongolska a nějakým řízením osudu, protože to z té vlastně mateřské strany, tak to byla nějaká žena, která jí tady ponechala až do dnešní doby.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale, a pak jste se dostala někam do severní Evropy, ne. Jsme na tom stejně, určitě, já mám podobný původ. Takže vím, o čem mluvíte. Tak teď budu se zájmem poslouchat.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Samozřejmě, že člověka to navede a chce o tom vědět více. Ale já vlastně i díky tomu jsem potom studovala právě knihu o životě Čingischána a velmi mě zaujalo to, jaký je vlastně rozpor mezi tím, co člověk o něm většinou zná a ví, i já před vlastně tímhle studiem jsem měla takový dojem, a tou realitou. A já si myslím, že Čingischán byl takovým asi, v dnešní řeči by se říkalo geniálním člověkem v komunikaci, protože on vlastně najímal kronikáře, kteří psali o tom, jak je krutý, jak je krvelačný a jak prostě nikoho neušetří. A vlastně v té pozdější fázi mnohé území a města dobyl jenom tady díky tomu, dnes se tomu říká PR. Mně to přijde naprosto geniální, plus teda samozřejmě zavedl zákony, které platí až do dneška. Dalo by se říct sociální zákon, jednak to, že vlastně zakázal únosy žen, protože jednak se z takového únosu sám narodil a to samé se mu stalo i s jeho manželkou, takže to mně přijde docela chytré. Ale i ten vlastně jeho systém sociální, kde v tom vojsku vytvořil samozřejmě ty skupiny po deseti, ale to, že zavedl, že vlastně každý z těch vojáků, když padl, tak ti ostatní se museli postarat o jeho rodinu, je vlastně docela dobrý sociální, sociální zabezpečení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je pravda. Navíc taky jste trošičku na to ťukla, on v podstatě ten svůj maximální multistát vytvořil vlastně sjednocením drobných kmenů, což bývá vždycky strašlivý problém, co si budeme povídat.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Kde navíc vládla náboženská svoboda a zatímco evropští králové a panovníci v jeho době mučili, upalovali a podobně, tak on sice, sice dobíjel, ale měl právě vlastně takové heslo, takovou zásahu, že nikoho nemučil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíte, takového jsme měli my předka, já a Pavla Gomba.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
O tom, která osobnost fascinuje Pavlu Gombu, mého dnešního hosta, výkonnou ředitelku české pobočky UNICEF, už víte, že to je Čingischán, Temüdžin, ale jak to je s klasiky českého humoru, tak to jste možná už od té doby, kdy tady Pavla Gomba byla naposledy v Tandemu, a to už je skoro tři roky, zapomněli. Tak zkuste oživit ten váš vkus, co se humoru týče.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Takže vybrala jsem jako ukázku Jana Wericha, jednak proto, že samozřejmě ten jeho laskavý a chytrý humor mám ráda, ale je taková památka na mého dědečka, který ho miloval a který nevynechal žádný jeho pořad, program a vzpomínal na to, jak chodil i do divadla se na něho dívat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak výborně, tak si to oživíme. A jako kdybychom teď zasedli třeba do Hudebního divadla v Karlíně, tam dávají Divotvorný klobouk a Jan Werich je na scéně.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice hezký tip mi dala na komunikaci po telefonu v dnešním Tandemu výkonná ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba, která sedí teď proti mně, ale už se sluchátky na uších, stejně jako já, protože do třetice se k nám teď přidá paní Rosa Šimberská, která je v UNICEF odpovědná za komunikaci. Já vás vítám na telefonu, dobrý den.

Rosa ŠIMBERSKÁ, česká pobočka UNICEF
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, paní Šimberská, vy samozřejmě víte, proč jste se teď připojila k našemu rozhovoru, já hned našim posluchačům vysvětlím, že si budeme povídat o něčem, co si musí oni jenom představovat, protože se jedná o zbrusu nový kalendář UNICEF a to je kalendář, který se jmenuje My New York, čili předpokládám, že to bude kalendář obrázků z New Yorku. Ale to další už byste mohla vysvětlit vy, kdo je nafotil, kdo na těch obrázcích je a hlavně, kdo je patronem toho kalendáře.

Rosa ŠIMBERSKÁ, česká pobočka UNICEF
--------------------
Kalendář rozšiřuje skladbu naší vánoční nabídky kalendářů. Zařadil se tedy mezi dárkové předměty UNICEF, které lidé kupují proto, že chtějí pomoci UNICEF v programech pomáhajících dětem. A my jsme se rozhodli, že by bylo dobré i na základě zájmu právě našich příznivců vytvořit něco, co tu nabídku UNICEF kalendářů ozvláštňuje. A shodou okolností díky spolupráci s autorem fotografií kalendáře, panem Petrem Ulrychem a agenturou PR, která s námi sponzorsky spolupracuje, jsme se dohodli, že využijeme nabídky pana fotografa a vytvoříme krásný kalendář celkem neběžný z hlediska UNICEF, nádherných fotografií New Yorku. Jsou tam zákoutí, jsou tam lidé při odpočinku, při cestě do práce, jsou to úžasné fotografie černobílé.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nejsou takové ty tradiční, že jsou tam jenom ty dominanty, dejme tomu, Socha Svobody nebo, nebo budova OSN.

Rosa ŠIMBERSKÁ, česká pobočka UNICEF
--------------------
No, to právě ne, to je takový dennodenní život v New Yorku s vypíchnutím vždycky něčeho zajímavého. Já zase nechci tak úplně moc pokračovat, protože ty fotky jsou opravdu nádherné, vznikaly v rozpětí posledních tří let. A poslední vznikly letos v srpnu a tím se dostáváme k tomu, kdo je patronem kalendáře, jak jste se ptal. Je jím vyslanec Dobré vůle UNICEF Patrik Eliáš, který je známým hokejistou zámořské NHL a který žije už roky v New Yorku. A na některých těch fotografiích Patrik Eliáš také je. A není tam jen on, je tam i jeho manželka Petra a protože jsme pro děti, tak takovým symbolem té naší práce pro děti shodou okolností je, já to řeknu trošku staromilsky, požehnaný stav Petry, protože oni čekají rodinu. Jsou to opravdu nádherné fotografie, kdy tedy díky této šťastné shodě okolností máme prostě kalendář, který upozorňuje na tu naši práci.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se zeptám Pavly Gomby, jak se vám ten kalendář líbí? Jste s ním spokojená?

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já myslím, že každý, kdo ho uvidí, tak myslím si, že to jsou určitě fotografie, které se nevidí úplně často, je to úplně jiný pohled na New York. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A taky na Patrika Eliáše, protože ho nevidíme jakoby s hokejkou, že jo, tak jak jsme zvyklí, ale v takových něžných pozicích, kdy se jen tak, já tady mám před sebou jednu takovou fotografii, kdy jsou tam jenom, jenom kontury těch dvou postav proti Vedutě New Yorku, kdy se něžně dotýká bříška Petry. To je opravdu hodně působivá fotografie. Tak to mám radost z toho, že se to takhle povedlo.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
No, určitě, samozřejmě my jsme hodně zvažovali, co to znamená mít hokejistu jako vyslance, protože ho většina lidí právě zná v téhle helmě, tím, jak hraje na ledě, ale myslím si, že /výpadek signálu/ ho uvidí úplně v jiných situacích.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Paní Šimberská, moc vám děkuju, jako bychom ten, ten kalendář viděli. A já doufám, že ho taky hodně z našich posluchačů uvidí, protože teď jsme jim dali dobrý tip, třeba na dárek k Vánocům. Díky a na shledanou.

Rosa ŠIMBERSKÁ, česká pobočka UNICEF
--------------------
Na shledanou.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dostáváme se k takovému zajímavému tématu v našem Tandemu, kdy se naši hosté svěřují se vzpomínkou na lidi, okamžiky, momenty, důležité uzlové body ve svém životě, které byly hodně rozhodující, ať už tedy si vzpomenete, Pavlo, na nějaké důležité osobnosti, které vás nasměrovaly tím správným způsobem, anebo na ty momenty, tak mě to samozřejmě hodně zajímá, kdo byl určující ve vašem životě.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já možná nepůjdu až tak hluboko a daleko, ale když se dívám zhruba ten rok zpátky, tak možná bych vybrala dva takové momenty, které jsou i trochu svým způsobem veselé a vrátím se ještě do Bhútánu. Ten první moment, který mi hodně pomohl, protože to bylo takové docela hodně náročné natáčení ve velmi stresujících podmínkách, samozřejmě v časovém presu, všichni si to dokážeme představit asi, co to znamená, a my jsme tam natáčeli dokument o dětech, vlastně o chlapcích v klášteře, kteří příliš brzy, v pěti, v šesti letech se vlastně dostávají do kláštera a ztrácí dětství a vlastně žijí úplně jiným způsobem života. A my jsme tam, to je mimochodem jeden z těch programů, které UNICEF podporuje, vlastně osvěta, aby lidé dávali své děti do klášterů o něco později, a aby ty, které tam žijí, tak měly trochu lepší podmínky, protože třeba zrovna tady v tomhle klášteře před tím, než tam přišel UNICEF, tak nebyla vůbec pitná voda. Když si představíte 40 kluků na jednom místě, kde není pitná voda, tak je to docela.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to řešili jen tak, mě zajímá teď.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Tak, samozřejmě, že tu vodu nosili odněkud zdaleka, ale nebylo jí dostatek, byla to většinou voda na vaření, takže tam byly třeba různé nemoce, svrab a podobně z nedostatku hygieny. A ona tam nastala potom jedna docela legrační situace také, protože samozřejmě, když přijedete do takového prostředí, tak prvně se snažíte s dětmi skamarádit, takže my jsme je poprosili, aby nám ukázali ty, tu umývárnu a toalety, které tam UNICEF vybudoval a ti kluci opravdu šli od jednoho záchodu k druhému a každý sklopili a spláchli a ukázali nám, jak funguje. No, a my jsme potom samozřejmě tam strávili asi týden, šli jsme velmi do hloubky, mluvili jsme s nimi o životě, o rodičích a podobně. Na úplném konci potom týdnu, kdy jsme se těch chlapců zeptali, co si teda myslí o nás, o tom štábu z České republiky, tak oni řekli, že teda rozumí tomu, že jsme tam přijeli teda zkontrolovat ty záchody. A nicméně ten, ten klášter asi 4 tisíce metrů nad mořem bez elektřiny v panenské přírodě vedl velmi osvícený láma, který prostě vykládal o tom, jak tři roky strávil vlastně v lese, nesměl mluvit s žádným člověkem, nemohl si stříhat nehty na rukou, vlasy a nic, takže říkal, že poslední rok už se těžko i najedl, protože vlastně měl tak dlouhé nehty, že, že to nešlo jíst a podobně. Opravdu úžasný člověk a já jsem se ho zeptala, co je v té jeho práci nejtěžší. A já jsem čekala, že řekne něco takového, jako třeba sehnat obživu kláštera a podobně, a on si jenom tak povzdechl opravdu v těch Himalájích, nádherná příroda bez čehokoliv z naší civilizace a řekl, no, nejhorší tady je asi ta administrativa.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co jste si z toho vzala vy, čím vám to pomohlo ve vašem životě.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já, když samozřejmě, protože kontrola musí být, takže docela velká část mojí práce taky je administrativa, připravuji různé tabulky pro auditory a nejrůznější kontroly a podobně, děláme vyúčtování každé akce a podobně, a člověka to ne vždy úplně baví a vždycky si vzpomenu na lámu Penžora.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, po tom je každá administrativa lehká, to je jasný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výkonná ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba za chviličku opustí naše studio Tandemu a půjde se opět věnovat dětem, projektům pro ně, protože UNICEF je právě organizací, která pomáhá dětem na celém světě. Co vás teď čeká, nejbližší velké úkoly, které leží před vámi na vašem pracovním stole, dá se říct.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Tak samozřejmě tady tohle období do konce roku je to nejnáročnější, všechny organizace něco dělají a všichni se snaží využít i tady tohohle období, kdy lidé různě bilancují ten rok a třeba mají i potřebu něco dobrého vykonat, takže pro nás samozřejmě platí, prodáváme naše zboží, včetně tedy kalendáře Patrika Eliáše, prodáváme panenky. To je takový projekt, který vlastně běží dlouhodobě, a dostáváme panenky z nejrůznějších koutů republiky, panenky šijí děti třeba ve školách v rámci výtvarné výchovy, ale krásné panenky chodí třeba i z domovů důchodců a podobně. No, a každý rok šijí panenky také známé osobnosti, které potom dražíme v Národním muzeu, věřím, že i vy, pane Rosáku, se zapojíte.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já už jsem se loni chtěl a pak mi nějak na to nevyšly nitě nebo co. Nechci se vymlouvat, ale.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Já myslím, že právě na ty dlouhé zimní večery je to úplně výborný, výborný program s rodinou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to je opravdu úžasné, vidím tady od Jana Hřebejka, od Jany Adamcové, no, úžasné panenky, tak se do toho pustím.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
A jednu ještě velikou věc, kterou máme vlastně UNICEF, je to absolutní novinka světová, UNICEF vytvořil takovou soupravu pro matku a dítě, která vlastně brání přenosu viru HIV z matky na dítě. Je to balíček léků, které žena bere jednak v těhotenství, během porodu a potom, až se dítě narodí, tak ona i dítě ještě dalších šest týdnů. A já to považuji za takový malý zázrak, protože to, že vlastně z jednoho těla vlastně matka s dítětem, kteří jsou spojeni v jednom krevním oběhu, je možné, aby se to dítě narodilo zcela zdravé, je opravdu zázrak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili vy se budete starat o šíření tohoto balíčku tam, kde bude třeba.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Aby všechny ženy, které jej potřebují, dostaly a děti, které jinak by zemřely, se narodily zdravé.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já přeju vaší bohulibé činnosti opravdu jenom samé úspěchy a nejsem určitě sám, všichni naši posluchači se bezpochyby k tomu připojují. Já navíc ještě vám děkuju, paní Gombo, za vaši návštěvu, za vaše příjemné povídání a zase spoustu informací, které nepochybně nás takhle v tom čase blížících se Vánoc obohatily. Díky a na shledanou.

Pavla GOMBA, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF
--------------------
Moc děkuji, na shledanou.