Pepek Vyskoč není jen postava ze Švejka, ale i přezdívka herce Ivana Vyskočila
Dal mu ji Pavel Landovský, se kterým byl ve svém prvním angažmá v pražském Činoherním klubu. „Pavel, to byl gejzír nápadů a zážitků, úžasný talent. Já ho měl moc rád. Dodneška se podepisuju Ivan Vyskoč,“ říká známý filmový a televizní herec.
Ivan Vyskočil strašně rád pozoruje lidi. Sedává třeba na zámeckých schodech, dívá se na kolemjdoucí a představuje si věci, které si ty lidi s sebou nesou.
„Když jsem byl malý, tak u nás na Žižkově byli tzv. páskové. Nosili Havla – dozadu načesané vlasy, úzké kalhoty, kterým se říkalo roury a Maďary, boty se zvednutou špičkou a silnou podešví. Rvali se mezi sebou, ale vždycky třeba dali pozor na toho, kdo měl brýle. V biu Ponec měli vždycky zamluvené první dvě řady. A když jsem u režiséra Sokolovského hrál ve filmu ze Žižkova, mluvil jsem mu do scénáře, protože jsem to dobře znal. Třeba Václave by tam na nikoho nevolali. Vždycky Venco,“ vzpomíná.
Vyzkoušel si i psaní, scénografii, tvorbu kostýmů i režii. Jeho komedie Příběh jednoho hradu má velký úspěch u diváků po celé republice. „S velkým strachem jsem čekal na první čtenou zkoušku. Koupil jsem víno a uvařil guláš, pozval své milé kolegy, kterým jsem nabídl role, a moc mě potěšilo, když se u textu smáli,“ vzpomíná Ivan Vyskočil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka