Petr Šabata: Proč se pomalu rozevírá propast mezi školami a vládou
Výměna názorů na školskou stávku odhalila nový problém, který vzdělávání jako priorita všech vlád dosud nemělo. Učitelé, ředitelé a také kuchařky nebo školníci stávkují proto, že by se měly o dvě procenta snížit už tak bídné platy nepedagogických pracovníků, protože stát omezí počet placených odučených hodin a také kvůli nekoncepčním nápadům ministerstva.
A komunikace ministra Mikuláše Beka i dalších členů vlády je dráždění hada bosou nohou. Používají jen argumenty, které se jim hodí, a vykreslují obraz, který je v přímém rozporu s realitou, s níž se učitelé, ředitelé nebo zřizovatelé denně potýkají.
Čtěte také
Tak ministr financí Zbyněk Stanjura, který připravil první návrh rozpočtu na rok 2024 pro školství – tedy vládní prioritu – se škrtem 29 miliard, teď poukazuje na vysoký počet učitelů v poměru k počtu žáků na středních školách.
„Počet míst ve školství za čtyři roky vzrostl o 20 procent ve srovnání se 7,5 procenty nárůstu počtu žáků. Na středních školách máme 1 pedagoga na 10 žáků ve srovnání s 12 v Německu a Holandsku. Pokud bychom se dostali na úroveň Německa, platy ve školství by vzrostly o pětinu. Řešení existují, ne jen bezhlavé přilívání peněz na dluh,“ napsal Stanjura.
Komunikace vlády
Čtěte také
To je ale jen část pravdy. Počty učitelů na studenta na středních školách jsou opravdu vyšší, než je průměr OECD, ale v sousedních zemích – v Rakousku, Německu, Polsku i na Slovensku – jsou srovnatelné.
A především – středních škol je u nás asi 1300, tedy třikrát méně než základních – a v těch klesl počet žáků na jednoho pedagoga méně než v průměru vyspělých států. Počet pedagogů na základních školách rostl rychleji než počet žáků v 17 zemích OECD. Takže chtějí-li Bek a Stanjura snižovat počet učitelů, jdou proti praxi nejúspěšnějších zemí.
Což vlastně není překvapení, protože už se tak děje u výdajů na vzdělávání v poměru k HDP. V Česku se propadá níž a níž pod průměr vyspělých zemí. Navzdory programovému prohlášení vlády.
Čtěte také
Ministr Bek se snažil odvrátit stávku příslibem dalších čtyř miliard z rezervy zkraje příštího roku. To nevypadá zle, jenže na stránkách samotného ministerstva se píše, že miliarda z toho půjde vysokým školám a zbytek je určen na reformy a infrastrukturu. Tedy nikoliv na platy nepedagogických pracovníků. Takhle bod po bodu vyvrátilo Informační centrum o vzdělávání EDUin všechna ministerská Fakta o stávce.
Fialův kabinet vzbudil očekávání opakováním slibu, že vzdělávání je pro něj priorita. Ale chová se opačně. Rozpočet na obranu, což je další správná priorita, se zvýšil z roku na rok o 35 procent, ten na vzdělávání o 1,5 procenta.
A vedle čísel stojí proti vládě i její vlastní komunikace. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký přesně napsal, že jde také o to, zda si lidí ve školství ministr váží a jaké používá argumenty. „Vysokoškolsky vzdělaní učitelé si takovouto argumentační demagogii nezaslouží,“ míní Hřebecký, dříve učitel a také ředitel školy.
Když přidáme vyjádření ministra financí a premiéra na adresu stávkujících učitelů, opravdu vidíme vznikající mentální propast, která je pro vzdělávání mnohem nebezpečnější než pár chybějících miliard v rozpočtu.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
