Petr Svojtka - režisér

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Jsem velmi rád, že jste si naladili naši stanici a hned vám tudíž také představím svého dnešního hosta. Ovšem, ještě než řeknu jeho jméno a profesi, nelze nezmínit jeho předky. Matka, krásná, inteligentní herečka a spisovatelka. Otec, herec a nositel svobodomyslných postojů. Dědeček, emočně složitý, geniální režisér a herec. Tak řeknu vám s takovýmto rodokmenem je cesta k umění jasná, ovšem rozhodně není jednoduchá. A právě i o tom si dnes budu povídat s režisérem Petrem Svojtkou. Vítám vás, dobrý den.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Začneme samozřejmě za chviličku vaším narozením. Ale ještě tomu bude předcházet jako vždycky úvodní píseň.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy režisér Petr Svojtka. A myslím si, že jeho jméno zcela jasně napovídá ten původ. Maminka je samozřejmě herečka Kateřina Macháčková, otec je herec Petr Svojtka a ten dědeček, režisér a herec je samozřejmě Miroslav Macháček. Tak začneme tedy tím, když se Petr Svojtka narodil, protože to dětství sice bylo možná poznamenáno tím, v tom dobrém slova smyslu, že jste byl neustále v divadle, možná někde pořád v portále, ale možná, že jste třeba nechtěl se vrhnout na dráhu, která vám byla takhle tímhle tím předurčená. Třeba jste chtěl být něčím úplně jiným.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak já jsem vlastně asi ve 4 letech prohlásil, že budu herec. Řekl jsem to takhle rodičům, což teda vzbudilo zděšení obzvláště u mé maminky, která vlastně celé moje dětství a mladá léta až do 21 let dělala všechno pro to, abych po té dráze nešel, vlastně mě neustále odváděla jinam.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To znamená, že vás do toho divadla nevodila.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Ona mě do toho divadla vodila, ale rozhodně nechtěla připustit, že bych byl hercem nebo že bych nějak jinak pracoval u divadla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ukazovala vám, jaké jsou jaksi spíš zápory toho povolání.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Ona mi to úplně neukazovala, protože myslím, že bych to v té době ani nedocenil. Teď samozřejmě zpětně velmi dobře vím, o čem jako mluvila. Ale prostě spíš se snažila prostě mi najít jiné zájmy, takže vlastně jsem strávil několik let třeba na hvězdárně v Praze na Petříně, kde jsem chodil do astronomického kroužku, potom jsem trošku rozvíjel různě své literární, literárním městem, takže vlastně to vyústilo nakonec v to, že jsem se i přihlásil na žurnalistiku nejdřív vlastně na vysokou školu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem si přečetl, že jste vystudoval fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, což o tom tedy svědčí, že jste opravdu to pilně zkoušel a poctivě se odrodit. Nepovedlo se.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Nějak se to ve mně, asi v 21 letech prostě jsem si řekl, že bych to nějak to volání, volání divadla bylo silnější a řekl jsem si, že bych to měl zkusit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je zajímavé, že teda nakonec jste neposlechl to volání těch bezprostředních předků, to znamená maminky a tatínka, a herec jaksi ne, ale rozhodl jste se vystudovat režii. To znamená, že jaksi vliv dědečka byl silnější?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
No, tak ono to tam bylo tak, že vlastně otec s tím takový problém neměl, otec říkal, hele, jestli to budeš chtít dělat, tak to dělej. Není to nic moc, ale kdyžtak, když bys to fakt chtěl, tak to dělat můžeš. Ale s tím dědečkem to mělo ještě takovou jednu peripetii, že vlastně, když jsem byl na gymnáziu, tak moje matka už jaksi nevědouc, kudy mi to vytlouct z hlavy, tak prostě sdělila svoji frustraci právě dědovi Macháčkovi a on vlastně pojal takovou ideu, že vlastně zinscenuje zkoušky na DAMU se mnou, abych věděl, co to je. Takže, matka na mě poštvala tohoto, jak mnozí říkají, cholerického režiséra, výbušného, aby v mých 16 letech, já jsem se naučil 3 monology, básničku, písničku a pak jsem mu to všechno předvedl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Vy jste dělal zkoušky na DAMU nanečisto?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Já jsem dělal zkoušky na DAMU.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to dopadlo?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Propadl jsem. Absolutně jsem propadl. A vlastně to mě na dlouhá léta tak trošku od toho odvedlo. A Macháček postupně, jak jsem říkal ty věci, tak tam jako seděl za tím stole, von postupně zajížděl jako. Ale zinscenovali to se vším všudy, tam jsme seděli za takovým velkým stolem, můj otčím, moje matka a on. No a pak mi asi po 14 dnech volal poté, co mě teda rozebral absolutně, poté, co jsem předvedl ten výkon, tak jsem byl prostě z toho úplně špatnej. Hele, tak se mi pak ozvi, budem na tom spolu nějak pracovat. Já jsem se mu neozval a on se mi ozval sám asi po 14 dnech a ptal se: "Tak co? Co je? Kdy na to půjdem?" A já jsem říkal, dědo, já úplně nevím, já asi na to nemám, víš, jak jsi mi k tomu říkal ty věci, asi bych to neměl dělat. Načež on se strašně rozčílil a říkal: "Ty srabe, ty srabe!! První neúspěch a už to balíš!!" No, ale skutečně se mu na několik let podařilo mě od toho úplně odvést.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký. Já mám radost, že jste potvrdil, že Miroslav Macháček byl opravdu velice impulsivní.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předchozí povídání s mým dnešním hostem, režisérem Petrem Svojtkou jsme skončili u toho, že se rozhodl po takové generální zkoušce na zkoušky na DAMU, že hercem nebude. Stal se nakonec velice úspěšným režisérem, dnes tedy uměleckým šéfem Městských divadel pražských, ale k tomu se samozřejmě dostanem ještě, protože máme teď možnost si poslechnout nějakou vaši, dejme tomu, analýzu nebo postesknutí si anebo případně pochvalu něčeho. Prostě máme takovou volnou disciplínu před sebou, kterému říkáme, že Tandem glosuje. Takže, co vás trápí, pane Svojtko? Případně co vás těší?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak já jsem teď v takové situaci, že věci, které se kolem mě dějí, samozřejmě vnímám, ale jsem teď trošku pod vlivem události osobní, která mě zasáhla v pozitivním smyslu slova. Před několika dny se mi narodila dcera, takže vlastně celý ten pohled na to kolem sebe mám trošku v posledních týdnech a měsících rozostřené.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to vaše první?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Je to moje první dcera, první dítě, ano. Nicméně k vaší otázce. Měla dvě části, co mě trápí, co případně, na co bych pozitivně reagoval. Divadelní sezóna, a protože já jsem nejen tvůrce divadelní, ale velice rád do divadla i chodím jako divák, ale divadelní sezóna teprve začala, tak jsem ještě neměl moc příležitostí vidět nové věci. Nicméně musím říct, že v létě mě velice příjemně překvapila a moc se mi líbila inscenace Letních shakespearovských slavností Jindřicha IV. paní režisérky Lucie Bělohradské, která vlastně podle mě poněkud překročila ten rámec těch oddechových, vlastně letních, jenom odpočinkových představení, které tak z toho Hradu z toho léta známe. A musím říct, že to bylo opravdu bylo představení dle mého názoru vysokých kvalit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale podle tedy recenzí v tisku nebylo tak jednoznačně přijato kritikou. To asi víte.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Bylo tak rozpolceně přijato, ano. Ale já musím říct, že jsem na to šel, byl jsem skutečně velmi, velmi příjemně překvapen. A všecky věci, který tomu byly vytýkány, jako že tam je nějaká nepřehlednost, protože to jsou vlastně dvě hry v jedné, a že vlastně tam je herecká nezaujatost, tak to já jsem tam teda neviděl. Pravda, viděl jsem vlastně poslední představení té série, takže herci už to skutečně asi měli velmi pod kůží, ale byl to zážitek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak říká jeden můj známej: "Chodím nerad na premiéry, chodím teprve tehdy, když to umějí." Řekněte, vy jako člověk, který je hodně in, nejenom tedy režisér, ale ještě navíc umělecký šéf divadla, jste schopen posadit se do divadla a brát to jako nezaujatý, normální divák v uvozovkách?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Musím a chci, protože co mě vlastně nejvíc jako nebaví, když jako slyším pohledy na divadlo, ať už z řad jako profesionálů nebo třeba i novinářů, takové lehce povýšené a pyšné názory, vlastně ten takový přístup, jako když si sedne takový člověk do hlediště a řekne, tak nám to teda ukažte. A mě to nebaví a vlastně jsem rád a jsem dychtiv, když si sednu do hlediště, jsem zvědav, co přichystali, co vymysleli, jak to uchopili, jak budou hrát a jsem tomu otevřen, chci být otevřen tomu zážitku, protože jedině tak si myslím, že má smysl to divadlo vnímat a přijímat.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V povídání s mým dnešním hostem v Tandemu, režisérem Petrem Svojtkou, jsme se dostali k takové té generálce na zkoušku na DAMU, tedy na hereckou zkoušku, kterou provedl Petr Svojtka se svým dědečkem Miroslavem Macháčkem, ale neuspěl jste nebo respektive vy jste se rozhodl neuspět.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Úplně to nebylo úspěšné a neuspěl jsem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale nakonec jste tedy šel na režii. To vám dědeček schválil potom už?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Vlastně já jsem šel na tu DAMU až po jeho smrti. Já jsem vlastně po tom gymnáziu šel v té hektické době roku 90, první poloviny roku 90 jsem se vlastně nakonec rozhodl, že půjdu na fakultu sociálních věd, to znamená obor žurnalistika. Takže, když jsem byl na té žurnalistice, tak tam jsem šel skutečně zodpovědně, že tohle to řemeslo bych se mu chtěl naučit, že bych ho chtěl dělat. No, ale vnitřně jsem furt cítil to pnutí někam trošku jinam. Takže, kdekoliv jsem mohl dělat jakýkoliv projekt, jakýkoliv článek, spíš o divadle než jako z té klasické žurnalistiky, tak jsem se k tomu uchýlil. No a vlastně pak asi po 3 letech jsem si řekl, že teď je ta pravá chvíle to teda zkusit. A já jsem zkusil zkoušky na obojí, já jsem zkusil zkoušky i na herectví i na režii. A tu režii jsem zvolil trošku spíš z drzosti než jako.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
No, já jsem si myslel, trošku jsem se podceňoval v té době, že jako by to mohlo vyjít.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možná to bylo dobře, když se člověk podceňuje a ne naopak, tak to může dopadnout dobře. Když jste tedy vystudoval režii, tak jste se samozřejmě stal režisérem. Ale zajímá mě to vzhledem k tomu, jak se říká, každá zkušenost je dobrá, jestlipak vám ta studia na té žurnalistice jaksi jsou k něčemu dneska dobrá? Třeba jestli to můžete nějak prakticky nebo aspoň teoreticky využívat?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Ptala se mě na to právě, na tu samou otázku jedna moje kolegyně právě, bývalá v uvozovkách spolužačka ze žurnalistiky. A hned mi podsunula otázku, jestli třeba, když mi naše PR manažerka podstrčí nějaký článek nebo dá ke schválení nějakej článek, jestli jim potom v tom moc nešťourám. Tak šťourám, tak šťourám a jsem v tom trošku jako puntičkář, ale myslím, že jako láskyplně, nikoliv zle. Ale samozřejmě myslím si, že se to na mně nějakým způsobem podepsalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nepletu, tak jste byl dlouholetým režisérem, poté i uměleckým šéfem Středočeského divadla na Kladně. Jak vzpomínáte na tuhle tu éru vaši? Není to ani tak dávno vlastně.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak musím říct, že ta éra byla krásná nebo ta éra, to období vlastně čtyřleté bylo krásné. Vzpomínám na něj s láskou, protože skutečně v té době se nám podařilo, vlastně na Kladně byl skutečně dělný tým, dělný jako umělecký soubor. Myslím, že tam se skutečně pěstovala i jako herecká souhra, šlo všem v tom nejlepším smyslu slova o pozvednutí toho divadla jako takového, protože tehdy vlastně ta popularita toho divadla v rámci toho města, které je velmi problematické, protože je tak blízko Praze, to znamená, kdo chce jet na kvalitní divadlo, zajede do Prahy. Takže, vlastně probojovat se v té pražské konkurenci bylo strašně těžké a myslím, že se to teda poměrně dařilo. A prostě byly to nádherný léta, ty čtyři roky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda, protože do Kladna a jezdí se na dobré divadlo i z Prahy dokonce. Karel Šíp mi onehdá říkal, že si tam zajel, tuším, na Jágra teď, že jsou to věci, které stojí za to opravdu vidět. Takže, pozor, přátelé, i na Kladně nedaleko Prahy se dělá výborné divadlo.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Režisér Petr Svojtka má to štěstí, že může pracovat se spoustou vynikajících herců a také pracuje se spoustou výtečných herců. Teď v současné době v Městských divadlech pražských je to celý zástup. Takže, dokonce si myslím, že někteří z nich jsou i vyhranění komici a jsou zastoupeni i v naší galerii klasiků českého humoru tady u nás v našem rádiu. Čili, jestliže si teď, pane Svojtko, můžete vybrat toho, kterého byste chtěl slyšet a vaším prostřednictvím naši posluchači, tak nemusíte chodit ani daleko z divadla, že jo.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Já bych určitě rád bych si spolu s posluchači poslechl Mirka Lipského, protože Mirek Lipský se po několika měsících, kdy měl jisté zdravotní problémy, vrátil na jeviště Městských divadel pražských a vlastně pro nás to byla velká událost a velká sláva. Je úžasné prostě vidět Mirka Lipského v 87 letech na jevišti hrát, zpívat, hrát na pozoun, tančit. Je to prostě neuvěřitelná věc. A my jsme strašně rádi, že Mirek takhle v plné síle stále hraje. Takže, tím vlastně bych i rád, jestli si ho můžeme nyní poslechnout.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, poslechneme si ho s jedním jeho kolegou, se kterým dost často pracoval a myslím si, že si docela dobře ladili. Ostatně i z téhle té scénky je to dobře slyšet. Je to Jiří Lír.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm režiséra Petra Svojtku. Díky panu Svojtkovi jsme si poslechli před chvilkou ještě Mirka Lipského, takže nám to docela hezky ubíhá, v takovém příjemném, veselém tónu. Já si myslím, že z toho nevybočí ani vaše teď taková malá rekapitulace toho, co jste jako režisér a také umělecký šéf Městských divadel pražských připravil a realizoval ve Vodičkově ulici v divadle.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Ano, tak před nedávnem jsme premiérovali Krále Leara s Janem Vlasákem v titulní roli. Takže, to je vlastně věc, která je teď čerstvě porozené dítě, abych tak použil metaforu trošku spojeno s mým osobním životem. A v současné době vlastně pracujeme na dvou inscenacích, protože my jsme dvě divadla, Divadlo ABC a Divadlo Rokoko. V Divadle Rokoko připravuje kolega Kolja Penev Astrologa, tu známou podvodnickou středověkou komedii. A vlastně ve stejné době připravuju já v Divadle ABC premiéru nové hry britské, která bude uvedena v české premiéře u nás. Ta hra se jmenuje Konečně šťastná. Měla premiéru v originále před dvěma lety v londýnském národním divadle. A u nás tu titulní roli bude hrát Veronika Gajerová. Ta hra je o partnerských vztazích, o manželství. Je to taková hořká komedie. Klade si základní otázku, nakolik je možné dlouhodobě být šťasten a nalézat uspokojení v partnerském vztahu a v manželství v v dnešním světě, v dnešním světě ještě navíc. To je samozřejmě obecně a v dnešním světě obzvlášť. No, takže to je věc, na které teď pracujeme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že divák, který chodí do městských divadel, do ABC a do Rokoka, tak ví, na co chodí, ví, že se tam hrají skvělé komedie, někdy i hořké komedie. Nakolik vybočuje jaksi takový umělecký počin, jako je Král Lear, z té dramaturgie a jestli hodláte v tom pokračovat, abyste jaksi hráli taková závažná díla?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak vlastně my se snažíme, Městská divadla pražská, Divadlo ABC nebrat jako čistě bulvární a komediální divadlo, protože i z té historie, třeba z Ornestina, z doby, kdy vlastně ředitelem Městských divadel pražských byl pan Ornest, tak vlastně ten repertoár i v ABC i v těch celých městských byl širší a vlastně myslíme si, že do toho ABC patří i jako v uvozovkách větší plátna klasická. Ten Král Lear vlastně úplně nevybočuje, my už za sebou máme pár inscenací takovýchto dramaturgických parametrů. Zmíním například Annu Kareninu, dramatizaci Tolstého románu, dělali jsme Na východ od ráje. V další sezóně bychom měli premiérovat Márquezovo Sto roků samoty. Takže, vlastně vždycky jeden z těch titulů v té sezóně v Divadle ABC my se snažíme dělat ten jakoby klasičtější, vážnější hru, vážnější titul.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak je to s hereckým ansámblem? Snažíte se třeba si přizpůsobovat herecký ansámbl svému repertoáru, anebo naopak přizpůsobujete hercům, případně jaksi nepochybuji, že když jste byl spokojen s některými herci z Kladna, tak jste se snažil třeba využít jejich spolupráce i v Praze.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak to samozřejmě bylo, ten proces je vždycky. To budování, ta práce je dvojsměrná. To, co jste říkal, se vzájemně ovlivňuje. To znamená samozřejmě třeba i to, že jsme nasadili Krále Leara, těžko bychom mohli nasadit Krále Leara, kdybychom si nemysleli, že máme herce, který by mohl takovou roli zahrát. Takže, samozřejmě z toho vycházíme. Ale na druhou stranu vlastně nás zajímají, ať už klasické nebo současné, hry a říkáme si, jestli vlastně ti naši členové toho souboru, by to pro ně bylo zajímavý nebo by to pro ně byl i úkol, který by je v herecké práci někam jako posunul dál. Takže, to samozřejmě bereme i z té druhé stránky.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Divadelník, ať už herec nebo režisér, natož tedy šéf divadla, je velice často postaven před chvíle, které se jeví opravdu býti velice krušnými. Já si dovedu představit, že pro vás nebylo jednoduché jaksi pracovat třeba s úplně cizím ansámblem herců třeba v cizině. Vy jste režíroval v Dánsku, jestli se nepletu Jeppeho z vršku. Ale možná, že i doma tady u nás jaksi jste postaven občas před takovou chvíli a takový problém.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Ono v podstatě dnes a denně, protože Městská divadla pražská jsou opravdu velké divadlo, které hraje na třech scénách, ještě k tomu Rokoku a ABC je to malé Ábíčko a máme velký ansámbl, to znamená velké množství lidí, kteří v tom představení hrají. Hrajem 60krát do měsíce. A ono se prostě někdy stane, že v tom množství někdo prostě třeba onemocní nebo z nějakýho důvodu prostě nemůže přijít na představení, no a to jsou ty naše nejkrušnější chvilky. Já právě, když jste zmínil, že jsem byl na Kladně, takže na Kladně pro mě to bylo tak, že vlastně pro mě bylo mimořádné, když se něco mimořádného dělo. Teď v těch městských je to pro mě obráceně, že pro mě je trošku mimořádné, když se vlastně nic neděje. No a vlastně úplně neuvěřitelnou jsme měli minulou sezónu v tom, že nás postihlo neuvěřitelné množství chorob a případně i zranění, která teda nebyla tak vážná, ale každopádně ten herec nebyl schopen zahrát. Takže, třeba já si pamatuju loni na přelomu září a října, my jsme během 10 dnů museli udělat 6 záskoků. A prostě, když je večer, prostě je představení, máte vyprodané představení a teď vám herec odpoledne zavolá, že nemůže hrát z objektivních důvodů, tak co máte dělat. To nejhorší je samozřejmě pustit lidi domů, protože když už se svátečně naladí, přijdou, je to prostě hloupé jim říkat, že teda bohužel dneska ne. Změna v našem divadle se dělá poměrně těžko, protože vlastně jeden soubor hraje zároveň, respektive z jednoho souboru hrajou i na té druhé scéně, takže hledat ty představení, který by se případně daly hrát jakoby jiný místo toho, které je večer, jsou nereálné. Takže, vždycky jsme tlačeni do toho dělat záskok. No a takže bylo několik takových husarských kousků, kdy jsme skutečně měli vyprodané představení Pan Kaplan má třídu rád například a jedna z představitelek asi v půl páté oznámila, že nemůže hrát. Mělo se hrát od sedmi. Tak jsme řešili, co s tím.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste neměli na to moc času tedy.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Neměli. Načež divadlo je všemocné, takže kolega režisér Hanuš, který tu inscenaci režíroval, nakonec v té roli zaskočil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za tu herečku?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Za tu herečku v té roli lepé děvy. Ale to nebylo tak, že bysme páchali podvod na divácích, my jsme jim před začátkem vysvětlili tu situaci, řekli jsme, kdo samozřejmě nechce to představení vidět takhle, tak může přijít jindy, není problém. Ale každopádně kolega Hanuš v tom byl neuvěřitelně půvabný. On se nijak netvářil, že by byl pětadvacetiletá blondýna, akorát řekl, že si vezme tu paruku a hrál to normálně, civilně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On hrál v kostýmu, v paruce?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Hrál normálně v kostýmu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jako režisér asi znal text, ne.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Znal velmi dobře text a vlastně choreografie se ještě narychlo nazkoušely a vymyslely, jak se to udělá.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stalo se vám to někdy před tím?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
No, já jsem teda naštěstí nemusel hrát dívčinu,ale nám se v tom období, o kterém jsem mluvil, v těch 10 dnech stalo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, ale s těmi fousy by to bylo ještě půvabnější.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Nám se stalo, že vlastně my jsme měli odjet s inscenací Hráči, googleových hráčů na několikadenní šňůru na Moravu. No a onemocněl jeden z kolegů a den předem. A teď jsme vlastně nemohli s tím nic dělat. Tak nakonec došlo k velkým šachům, kdy vlastně jiný kolega zaskočil za toho kolegu, který hrál tu velkou roli, prostě nesleze z jeviště v podstatě a došlo i na mě, takže já jsem pak zaskočil tu menší roli toho jednoho, byť teda velkého výstupu té rola Zamuchriškina v Hráčích. To jsou pro mě krušné chvilky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomněl jste si na dědečka? Přijímačky nanečisto.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
No, já jsem si vzpomněl na to, že on prý jednou dělal, zaskakoval v Hamletovi v Budějovicích, protože Zdeněk Kutil onemocněl. A měli zkoušku před tím generální a on už tam ležel jako probodnutý Hamlet a viděl ty kolegy kolem a prostě v určitou chvilku už to nevydržel a vztyčil se jako mrtvý Hamlet a začal na ně křičet: "Rychleji, rychleji!! Kolikrát vám mám říkat, že to má být rychleji?!" Takže, podobné puzení jsem měl trošku, když jsem sám hrál. Jsou to pro mě krušné chvilky to zaskakování, protože já se necítím být hercem a vždycky mám pocit, že to představení prostě kazím kolegům, kazím sobě vlastně. Takže, to dělám skutečně v nouzi nejvyšší.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že trošku přeháníte, ale zní to velice sympaticky.

/ Ukázka /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkuste si představit, milí posluchači našeho Tandemu, že teď stojíte před plakátem, který vás zve na představení Městských divadel pražských a takovým plakátem, ale opravdu exkluzivním je teď umělecký šéf divadla Petr Svojtka, který by nám měl teď udělat takovou hezkou pozvánku na stěžejní inscenace, které teď městská divadla nabízejí.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak já už jsem teda samozřejmě zmínil toho Krále Leara, Konečně šťastnou. Zmínil jsem Astrologa, který vlastně bude premiérován v Rokoku. Chtěl bych opravdu upozornit diváky i na ty nekomediální inscenace, které vlastně dáváme, protože si myslím, že stojí za vidění, ať už třeba v Divadle ABC Albieho, Všechno na zahradě s vynikající Veronikou Gajerovou a Alešem Procházkou v hlavních rolích nebo již zmíněné Hráče v Divadle Rokoko. Samozřejmě naše hitovky v současnosti v Divadle ABC a Rokoko jsou bezesporu Pan Kaplan má třídu rád, to je představení, které je v podstatě stále beznadějně vyprodané, stejně tak Saturnin, kterého inscenoval Ondřej Havelka na jaře. Stejně jako One woman show Simony Stašové Shirley Valentine, která se drží na repertoáru již několik sezón a Simona ho hraje s velkou vervou a s velkým úspěchem. Takže, to jsou ty inscenace, které vlastně teď mohou diváci u nás vidět.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak doufám, že jste si udělali poznámku, milí posluchači. A že vám v paměti zůstává nejenom to, ale taky příjemné povídání mého dnešního hosta, režiséra a uměleckého šéfa městských divadel pražských Petra Svojtky. Moc vám děkuju za vaši návštěvu, za váš čas, který je nepochybně vzácný. A teď se asi vracíte na nějakou zkoušku anebo možná ke stolu plnému papírů. Baví vás papírovat takhle v divadle?

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Tak úplně papírování mě skutečně nebaví, ale ty věci jako organizační a manažerské, ty mě baví. A já to mám tak, že jsem teda vlastně bohužel nebo bohudík jsem trochu workoholik, takže já si u jedné práce odpočívám od druhé. Takže, vlastně nejdřív na zkoušku, pak nějaké drobné organizování, no a pak hlavně za svojí dcerou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Tak gratulujeme k téhle té úžasné události, užívejte si to. Mějte se moc hezky.

Petr SVOJTKA, režisér
--------------------
Děkuju mockrát za pozvání. Děkuju.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 29. srpna 2011.