Petr Voldán: Dětský čin roku a dospělácká malost

Po ocenění "Dětský čin roku", o jehož existenci možná většina lidí ani netuší, se zrodila dnešní glosa s titulkem, který napovídá, že někteří dospělí nesahají dětem ani po kolena. Tak tedy Petr Voldán a jeho glosa.

I já musím přiznat, že jsem informaci o existenci projektu "Dětský čin roku" slyšel letos poprvé. A to už od včerejška známe jak jména dětí, tak také činy, které stojí za ocenění už ve čtrnáctém ročníku akce. Asi byla prezentace chvályhodné aktivity moc tichá, nenápadná a pro média neatraktivní, že se o ní skoro neví.

Možná, kdyby dvanáctiletý klučina jménem Martin z Dobrušky nezachránil život ohrožené spolužačce, i letos by "Dětský čin roku" zapadl v záplavě v uvozovkách důležitých informací, bez kterých snad ani nemůžeme existovat. Máme v mnoha médiích jiné tzv. hvězdy a pozornosti hodné celebrity. A tak se národ dozvídá, komu se zase rozpadlo manželství, kterou hvězdu přistihli při nákupu nenalíčenou, kdo se nevejde do kostýmu a kdo nosí miliony v igelitce. A to nejen v bulváru.

Lidé se při Evropském dni záchrany života učili poskytovat první pomoc

Ony vlastně i titulky k oceněnému činu školáka se hned trefují do učitelů, aby články zabraly. Protože podle nich je sice klučina hrdina, kdežto učitelé jsou bezradně neschopní. No nevím, kolik z těch mediálních „chytrolínů" by si umělo poradit s glykemickým šokem školačky. Její spolužák to dokázal i proto, že má sám problémy s cukrovkou. Což naprosto nesnižuje jeho pohotovost, rozhodnost a odvahu.

Nicméně ohrnovat hned nos nad kantory, to je laciné, byť to možná mnohé čtenáře upoutá. Bohužel. Důkazy o tom, že děti a mládež nejsou jen vysavače internetových stránek a maniaci s mobily, snad přirostlými k rukám, nejsou tím pravým mediálním magnetem. Kam se skoro obyčejné, navíc jen "dětské" činy roku hrabou na nehody sportovců, poprsí hereček, čouhající z halenky, platy kohokoli či jen na informaci, že školáci prý nemají rádi zpěv.

Proto teď klobouk dolů a palec nahoru pro Martina, kdežto stejný palec dolů pro tzv. novináře - jak jinak nazvat senzacechtivé lovce za každou cenu. A to už nemluvím o bezduchých diskusích některých dospělých pod články. A tak už teď raději úspešný den nejen Martinovi i dalším oceněným dětem z činů roku, ale vám všem.

autoři: Milan Baják , pvo
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.