Petrovy kameny v Jeseníkách jsou místem s temnou pověstí i evropsky významnou lokalitou
Tři mohutná skaliska tyčící se na holém vrchu nedaleko Pradědu v Hrubém Jeseníku poutala odjakživa pozornost lidí. V minulosti na ně hleděli nejčastěji se strachem a ocitnout se u nich znamenalo téměř jisté nařčení z čarodějnictví. Sám krutý inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, známý z knihy Kladivo na čarodějnice, je v 17. století označil jako místo sabatu všech obviněných nešťastnic během inkvizičních procesů.
Kromě toho lidé věřili i tomu, že u Petrových kamenů se nachází brána do pekla. K tomu přispíval i fakt, že poblíž skalisek byla jedna ze štol z dob dobývání rudy v Jeseníkách.
A jak Petrovy kameny ke svému názvu přišly? Podle jedné z legend se jistý chudý kovář jménem Petr zamiloval do bohaté dívky. Její otec ale mladé lásce nepřál, a když spolu milenci uprchli, dal je pronásledovat. Spásu našli mladí lidé až u těchto skal, kde je zahalil temný bouřkový mrak.
Druhé vysvětlení se opírá o skutečnou historickou událost, kdy v roce 1680, za dob bouřlivých inkvizičních procesů ve Velkých Losinách, vystoupala ke skále komise, vztyčila u ní sochu svatého Petra a skálu vysvětila. Od té doby jí lidé říkali Petrovy kameny.
Skalní útvar z břidlice a ruly je vysoký 7 metrů a jeho šířka dosahuje 25 metrů. Z botanického hlediska jsou Petrovy kameny unikátním místem evropského významu. Rostou zde dva jesenické endemické druhy - zvonek jesenický a lipnice jesenická. A to je hlavní důvod, proč je už několik let přísně zakázáno chodit až přímo ke skalám.
Pokud byste se ale přece jenom chtěli pokochat výhledem od Petrových kamenů, musíte k nim vyrazit v zimě. Lyžařský vlek totiž končí těsně pod nimi. A díky vysoké sněhové pokrývce chráněným rostlinám neublížíte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
