Petrovy kameny v Jeseníkách jsou místem s temnou pověstí i evropsky významnou lokalitou

Tyto značky důrazně varují turisty, aby nechodili mimo vyznačené trasy
Tyto značky důrazně varují turisty, aby nechodili mimo vyznačené trasy

Tři mohutná skaliska tyčící se na holém vrchu nedaleko Pradědu v Hrubém Jeseníku poutala odjakživa pozornost lidí. V minulosti na ně hleděli nejčastěji se strachem a ocitnout se u nich znamenalo téměř jisté nařčení z čarodějnictví. Sám krutý inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, známý z knihy Kladivo na čarodějnice, je v 17. století označil jako místo sabatu všech obviněných nešťastnic během inkvizičních procesů.

Kromě toho lidé věřili i tomu, že u Petrových kamenů se nachází brána do pekla. K tomu přispíval i fakt, že poblíž skalisek byla jedna ze štol z dob dobývání rudy v Jeseníkách. 

A jak Petrovy kameny ke svému názvu přišly? Podle jedné z legend se jistý chudý kovář jménem Petr zamiloval do bohaté dívky. Její otec ale mladé lásce nepřál, a když spolu milenci uprchli, dal je pronásledovat. Spásu našli mladí lidé až u těchto skal, kde je zahalil temný bouřkový mrak.

Druhé vysvětlení se opírá o skutečnou historickou událost, kdy v roce 1680, za dob bouřlivých inkvizičních procesů ve Velkých Losinách, vystoupala ke skále komise, vztyčila u ní sochu svatého Petra a skálu vysvětila. Od té doby jí lidé říkali Petrovy kameny.

Skalní útvar z břidlice a ruly je vysoký 7 metrů a jeho šířka dosahuje 25 metrů. Z botanického hlediska jsou Petrovy kameny unikátním místem evropského významu. Rostou zde dva jesenické endemické druhy - zvonek jesenický a lipnice jesenická. A to je hlavní důvod, proč je už několik let přísně zakázáno chodit až přímo ke skalám.

Pokud byste se ale přece jenom chtěli pokochat výhledem od Petrových kamenů, musíte k nim vyrazit v zimě. Lyžařský vlek totiž končí těsně pod nimi. A díky vysoké sněhové pokrývce chráněným rostlinám neublížíte.