Po libotínských lesích ve Štramberku se prý procházeli černokněžníci. Ve skutečnosti tam těžili rudu
Malebné moravské městečko Štramberk je známé hlavně díky věži Trúbě, sladkým štramberským uším a také vápenci. Ovšem v minulosti se tam těžila také železná ruda, a to od 17. století až do druhé poloviny století 19. Pozůstatky je možné dodnes najít v lesích ve štramberské části Libotín.
Lidé si v dobách minulých vypravovali, že po Libotíně chodí snědí muži celí v černém a mumlají nesrozumitelná slovíčka z knih. V hospodě platí zlatem a po jejich návštěvě se z lesů začíná kouřit. Obávali se temných kouzel, ale zbytečně.
Ve skutečnosti lesy v této části Štramberka navštívili prospektoři, zřejmě z Německa či Itálie, aby tam hledali rudné žíly. Žádné zlato ale nenašli, jen železnou rudu. Tedy pro odborníky: čočky pelokarbonátů (pelosideritů) převážně z jílovců hradišťského souvrství.
I když ložisko nebylo příliš bohaté, začalo se tu těžit už v 17. století. Největšího rozmachu těžba dosáhla v polovině 19. století. I tyto poměrně chudé rudy z Pobeskydí pomáhaly rozvoji hutního průmyslu na Ostravsku. Tedy do té doby, než byla postavena Košicko – Bohumínská dráha a nebyl problém dopravit sem kvalitní rudu odjinud. Podle archivních záznamů byla těžba v Libotíně ukončena v roce 1866. Ovšem pozůstatky na ni můžeme v lesích najít dodnes.
Libotínský les je plný menších zarostlých kopečků. Když vyjdete na jejich vrchol, zjistíte, že se trochu propadají. Tam bývalo ústí šachty a kopeček je vlastně haldou neboli odvalem vytěžené horniny.
Šachet tady bývalo v dobách největšího rozmachu opravdu hodně, například v roce 1842 jich bylo 19 otevřeno a 4 zasypány. Ostatně kousíčky rudy může pozorný návštěvník libotínských lesů objevit dodnes. Zejména když se zaměří na krtince, které mají načernalou barvu. V zemi se totiž skrývají novodobí prospektoři, kteří ovšem neumí mluvit, nechodí do hospody a neplatí zlatem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
