Po stopách kauzy Vidkun. Připomeňte si, jak otřásla Olomouckým krajem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hlavní líčení kauzy Vidkun v Olomouci. Jiří Rozbořil.
0:00
/
0:00

Bylo úterý, 13. října 2015, když Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) spustil akci s krycím názvem Vidkun. Kauza v následujících dnech otřásla policejními složkami i politikou hlavně na Olomoucku.

Exšéf krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj (uprostřed)

Mohutná razie, ke které došlo na několika místech Olomouckého kraje, ale také v Praze, vedla k obvinění a později i obžalobě čtyř osob: někdejšího hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila z ČSSD, olomouckého podnikatele Ivana Kyselého a dvou tehdy vysoce postavených policistů Karla Kadlece a Radka Petrůje.

bývalý náměstek krajského policejního ředitele Karel Kadlec a někdejší Kadlecův podřízený Radek Petrůj

V pátek 16. července 2021, tedy po téměř šesti letech, by v případu měl u olomouckého krajského soudu padnout první rozsudek. O co vlastně šlo v kauze Vidkun? Čeho se měly obžalovaní dopustit? A jaký měla dopad na politické dění nejen v Olomouckém kraji? Události související s kauzou a podrobnosti z jejího vyšetřování zmapovala Lenka Kratochvílová, se kterou v odpoledním vysílání Českého rozhlasu Olomouc hovořila Zora Ježková.

Jak šel čas s Vidkunem

  • Kauza začala 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji. Při akci s krycím názvem Vidkun bylo zadrženo několik lidí, mezi nimi náměstek olomouckého krajského policejního ředitelství Karel Kadlec, šéf tamního odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, vlivný místní podnikatel Ivan Kyselý a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Mezi zadrženými byl i někdejší ministr vnitra Ivan Langer, nyní advokát a obchodní partner Kyselého, jehož dům policie také prohledala. Obviněn ale v případu nebyl.
  • S výslechy v případu Vidkun začali naplno žalobci na začátku listopadu 2015. Byli k nim pozváni mimo jiné policisté i současní či bývalí místní politici. Šlo o lidi, jejichž jména zazněla v odposleších zachycených mezi obviněnými. Například olomoucký hejtman z let 2012 až 2016 Rozbořil. Podle policistů se snažil ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu. Rozbořil v souvislosti s vyšetřováním odmítl přes nátlak stranických špiček rezignovat, přišel však o místo na kandidátní listině pro krajské volby na podzim 2016.

  • Případ odkrývá údajně korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Kadlec podle usnesení o zahájení stíhání podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce nebo kauzu Tesco SW, jež měly zůstat utajeny. Kadlec tvrdil, že se ničeho protiprávního nedopustil. Hájil se tím, že šlo o operativní činnost, kdy naopak získával informace. Jeho tvrzení odmítl krajský soud, když rozhodoval o Kadlecově žalobě proti propuštění z policie.

  • Policisté vyšetřování v případu ukončili v polovině listopadu 2017, na začátku února 2019 roku podali návrh na obžalobu. Státní zástupce pak všechny čtyři muže obžaloval předloni v létě. Bývalý hejtman Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku.

  • Líčení zahájil olomoucký krajský soud poprvé loni v únoru, do řady jednání ale zasáhla koronavirová opatření. Závěrečné řeči státního zástupce i obžalovaných přišly na řadu letos v červnu. Žalobce navrhl pětiletý trest vězení pro Kadlece, Kyselému, který se jednání po celou dobu procesu neúčastnil, navrhl tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let, Rozbořilovi dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou tří let a peněžitý trest 50.000 až 100.000 korun. Pro Petrůje žádá tříletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky. Všichni vinu odmítají.

  • Kvůli takzvané olomoucké kauze se stala terčem tvrdé kritiky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), v reakci na ni rezignoval ke konci listopadu 2015 její šéf Ivan Bílek. Případ související s lidmi z nynější kauzy Vidkun totiž vyšetřovala GIBS už v roce 2012 na základě anonymu. Vazby mezi politiky a policisty se měly podle tehdejších informací ČTK promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila.

  • Případu Vidkun se přitom týkají i další kauzy, například případ bývalého kriminalisty Luďka Vokála, který podle obžaloby prozradil razii v kauze podnikateli Albinu Arifovičovi, se kterým udržoval přátelské kontakty. Obvodní soud pro Prahu 5 Vokála nejprve osvobodil, verdikt ale pražský městský soud zrušil, obvodní soud následně expolicistovi uložil třináctiměsíční podmínku a zákaz činnosti u policie na 2,5 roku. I s tímto rozsudkem ale odvolací senát nesouhlasil. Prvoinstanční soud tak loni na podzim vynesl třetí rozsudek, kterým Vokálovi vyměřil stejný trest. Ten ale letos v únoru odvolací soud opět zrušil.

  • V souvislosti s kauzou Vidkun se také na soud obrátil Ivan Langer, a to kvůli způsobu, jakým o jeho roli v případě psaly Lidové noviny. S mediálním domem Mafra, který deník vydává, se soudil kvůli článku z roku 2015 s titulkem "Korupční kauza kolem Langera se rozvětvuje", požadoval omluvu a dva miliony korun. Obvodní soud pro Prahu 5 mu původně přiznal nárok na omluvu a 100.000 korun, odvolací Městský soud v Praze ale v září 2019 žalobu zamítl s tím, že nešlo o exces ze svobody projevu. Obsah článku se podle soudu zakládal na pravdě tak, jak byla v době jeho vydání známá.
Spustit audio