Po všech potvorách bych si přála kladnou roli, říká herečka Naděžda Chroboková-Tomicová

Se sestrou Pavlou hrávaly divadlo už jako malé holky. Zatímco Naďa režírovala, Pavla pečlivě zpracovávala její připomínky. Šlo jim to skvěle oběma. Potvrdit to můžou diváci v Olomouci, respektive Hradci Králové, kde mají angažmá. Anebo ti, kteří sledují seriál Ulice. „V rozhovorech jsme všechny ubezpečovaly, že se máme hodně rády, že to, co se děje před kamerou, nepokračuje v soukromí,“ říká Naďa Chroboková-Tomicová.

Květa Vavrušková, kterou v seriálu Naďa hraje, je pěkná potvora. „Jedna paní dokonce seskočila v parku z kola, aby mi řekla, jak jsem strašně zlá. Nedala si vysvětlit, že to je role, že to se mnou nemá nic společného. Ubezpečila mě, že jakmile mě uvidí, vypíná televizi,“ směje se herečka.

Před kamerou ji to nesmírně baví: „Strašně si to užívám.“ Musí se sice učit spoustu textů, být připravená a okamžitě reagovat na připomínky, stojí to ale za to. „V prvních dílech jsem byla úplně mimo, bylo toho hodně. Opakují se texty, režisér dává připomínky, nastavují se mikroporty, světla, do toho vás líčí… Po třech letech už jsem si zvykla,“ popisuje Naďa.

K divadlu nastoupila Naďa Chroboková-Tomicová jako dvacetiletá, do Olomouce přišla v roce 1981. „Bylo to jen na chvíli, než můj manžel vystuduje medicínu. A letos jsem vstoupila už do 37. sezóny,“ nevěřícně kroutí hlavou. Nabídky sice dostávala, dokonce i do pražských divadel, ale složitá rodinná situace ji vedla k tomu, že zvolila jistotu moravského angažmá.

Naděžda Chroboková-Tomicová (vpravo) v inscenaci Vzpoura nevěst

Velkou radost má ze svých dětí, je na ně pyšná. Dcera Kateřina je známá varhanice a skladatelka, syn se stal lékařem. „A konečně jsem babička, mám vnuka Jiříka. Je to moje velké štěstí,“ usmívá se.

Sympatickou blondýnku můžete vidět v Moravském divadle například v Robinu Hoodovi, Vzpouře nevěst, Létě na kole nebo komedii Najdeme se na Ztracené.

autor: voj
Spustit audio