Počátky rozhlasového vysílání: Technická novinka nabídla posluchačům do té doby nevídané zážitky
Dne 18. května 1923 zahájil své pravidelné vysílání Československý rozhlas. Jeho tehdejší první vysílač stál na letišti v Praze-Kbelích, kde bylo také improvizované studio umístěné v plátěném stanu.
Stanice se identifikovala jako Radiojournal a vysílala zprvu především burzovní zprávy, živou hudbu a osvětové přednášky. Technická novinka brzy nabídla posluchačům do té doby nevídané zážitky – přímé přenosy divadelních představení nebo sportovních zápasů.
Ve 30. letech se sídlem rozhlasu stala nová budova v Praze na Vinohradech a v dalších desetiletích postupně přibyla studia i ve všech krajských městech. Rozhlas jako nejrozšířenější sdělovací prostředek se stal i místem bojů v krizových momentech našeho státu, v květnu 1945 a v srpnu 1968 při obraně svobodného vysílání lidé umírali.
Po rozpadu Federace se hlavní stanice vrátila k názvu Radiožurnál a rodinná stanice Praha se později přejmenovala na Dvojku. Ke stálicím rozhlasového vysílání za posledních 30 let patří například zábavná talk show Tobogan nebo historický cyklus Toulky českou minulostí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
