Počátky Strážné jsou zahaleny tajemstvím. Dnes se sem jezdí hlavně za výhledy z Lázku a okolí

Kostel sv. Isidora
Kostel sv. Isidora
0:00
/
0:00

Už jméno Strážná napovídá, že se jedná o obec na kopci, v tomto případě na hřebeni Zábřežské vrchoviny, ze kterého vykukuje nad okolní krajinu nejvyšší hora Lázek.

Památné lípy jsou dnes také dominantou obce

Počátky osídlení tohoto místa jsou zahaleny historickou mlhou. Ne, že by chyběly písemné podklady z prvních let dějin obce, o jejich věrohodnosti však můžeme pochybovat. V nejstarších dobách byla Strážná patrně součástí panství, které bylo spravováno ze Štítů. V listině sepsané pro štíteckého fojta z roku 1278 je sice Strážná uvedena, nicméně, do dnešních dnů máme k dispozici nikoliv její originál, ale pouze opis potvrzený až v roce 1365. Takže netušíme, zda obec už na konci 13. století existovala, či za byla do dokumentu doplněna až dodatečně. Za první zmínku o Strážné se tedy považuje soupis obcí podléhajících nově vzniklému litomyšlskému biskupství z roku 1350, kde je ves uvedena.

Pamětní kámen knížete Johanna z Lichtenštejna v lesích u Kostelní cesty nedaleko Strážné

Název Strážná není původní. V nejstarších listinách a vlastně až do 20. století se obec uváděla pod názvem Schönwald. Jazykovědci si to vysvětlují tím, že se jednalo o obec položenou v krásných lesích Zábřežské vrchoviny. V souvislosti s německým pojmenováním obce se také spekuluje, že vesnici založili kolonisté povolaní sem právě z německy mluvících zemí.

Kříž u cesty pod Lázkem

Od počátku 15. století, kdy se obec opět objevuje v listinách, se její držitelé střídali. V roce 1519 je vesnice uváděna jako pustá a v té době ji kupuje Ladislav z Boskovic. Včleňuje ji do zábřežského panství a jeho součástí Strážná byla až do konce vrchnostenské správy. Od poloviny 16. století je také znovu osídlena a v roce 1585 zde už žilo 21 usedlých rodin, většinou hovořících německy.

I tykové výhledy nabízí Strážná a její okolí směrem do Olomouckého kraje

Bydlet ve Strážné znamenalo být dostatečně odolný. Obec v nadmořské výšce přesahující 600 metrů byla větrnou hůrkou, kde zima trvala déle než jinde. Přesto zde bylo zemědělství a práce v lese stále hlavní obživou obyvatel. Kolem poloviny 19. století zde počet obyvatel dosáhnul maxima, téměř sedmi set, od té doby klesal a nejvíce poklesl po odsunu původních osadníků v roce 1946.

Kaplička v bývalé osadě Lichtenstein

V roce 1804 byla od Strážné oddělena kolonie Lichtenstein. Jméno dostala po majiteli panství a zasahovala část obce směrem k Tatenici. Měla vlastní správu rychtu a kolem roku 1910 zde žilo přes 180 obyvatel. Po roce 1946 se její název přestal používat a splynula se samotnou obcí.

Po roce 1946 byla obec vysídlena a dosídlena českými obyvateli. Těch však zdaleka do vesnice nepřišlo tolik, kolik bylo původních osadníků. Změnilo se také přiřazení obce, kdy po proměně hranic krajů připadla do východních Čech, nejprve k okresu Lanškroun, později k velkému celku v Ústí nad Orlicí.

Reichlova chata s rozhlednou na vrcholu Lázku

Nejviditelnější památkou obce je filiální kostel sv. Isidora. V nejstarších listinách z poloviny 14. století je Strážná uváděna jako sídlo farnosti. Poté, co obec zanikla, už farní správa nikdy nebyla obnovena a obec, s výjimkou několika domů náležejících ke kostelu v Cotkytli patřila do farního obvodu nedaleké Tatenice. Současný kostelík byl postavený ve dvacátých letech 20. století. Kapli měla podle zápisu v tatenické farní kronice i kolonie Lichtenstein. Byla postavena v roce 1878 a na její stavbu přispěl prý i císař Ferdinand Dobrotivý. Měla i malou zvonici se zvonkem od knížete Lichtenštejna.

Hasičská zbrojnice v obci

V roce 1820 už měla obec vlastní školu, která byla v roce 1899 přestavěna na dvoutřídní. Kromě toho se v obci zachovaly ještě drobné sakrální památky, kříže, výklenkové kaple a další. Pozoruhodnou přírodní památkou jsou prastaré lípy. Obrovská lípa ve středu obce patří se svým obvodem 700 cm ke třem nejmohutnějším stromům celého Lanškrounska. Kdysi byla obec, i díky poloze pod dominantním vrcholem Lázku vyhledávanou turistickou lokalitou. I dnes sem míří mnoho cyklistů a pěších turistů, kteří zde hledají hlavně krásné výhledy.