Počátky Strážné jsou zahaleny tajemstvím. Dnes se sem jezdí hlavně za výhledy z Lázku a okolí
Už jméno Strážná napovídá, že se jedná o obec na kopci, v tomto případě na hřebeni Zábřežské vrchoviny, ze kterého vykukuje nad okolní krajinu nejvyšší hora Lázek.
Počátky osídlení tohoto místa jsou zahaleny historickou mlhou. Ne, že by chyběly písemné podklady z prvních let dějin obce, o jejich věrohodnosti však můžeme pochybovat. V nejstarších dobách byla Strážná patrně součástí panství, které bylo spravováno ze Štítů. V listině sepsané pro štíteckého fojta z roku 1278 je sice Strážná uvedena, nicméně, do dnešních dnů máme k dispozici nikoliv její originál, ale pouze opis potvrzený až v roce 1365. Takže netušíme, zda obec už na konci 13. století existovala, či za byla do dokumentu doplněna až dodatečně. Za první zmínku o Strážné se tedy považuje soupis obcí podléhajících nově vzniklému litomyšlskému biskupství z roku 1350, kde je ves uvedena.
Název Strážná není původní. V nejstarších listinách a vlastně až do 20. století se obec uváděla pod názvem Schönwald. Jazykovědci si to vysvětlují tím, že se jednalo o obec položenou v krásných lesích Zábřežské vrchoviny. V souvislosti s německým pojmenováním obce se také spekuluje, že vesnici založili kolonisté povolaní sem právě z německy mluvících zemí.
Od počátku 15. století, kdy se obec opět objevuje v listinách, se její držitelé střídali. V roce 1519 je vesnice uváděna jako pustá a v té době ji kupuje Ladislav z Boskovic. Včleňuje ji do zábřežského panství a jeho součástí Strážná byla až do konce vrchnostenské správy. Od poloviny 16. století je také znovu osídlena a v roce 1585 zde už žilo 21 usedlých rodin, většinou hovořících německy.
Bydlet ve Strážné znamenalo být dostatečně odolný. Obec v nadmořské výšce přesahující 600 metrů byla větrnou hůrkou, kde zima trvala déle než jinde. Přesto zde bylo zemědělství a práce v lese stále hlavní obživou obyvatel. Kolem poloviny 19. století zde počet obyvatel dosáhnul maxima, téměř sedmi set, od té doby klesal a nejvíce poklesl po odsunu původních osadníků v roce 1946.
V roce 1804 byla od Strážné oddělena kolonie Lichtenstein. Jméno dostala po majiteli panství a zasahovala část obce směrem k Tatenici. Měla vlastní správu rychtu a kolem roku 1910 zde žilo přes 180 obyvatel. Po roce 1946 se její název přestal používat a splynula se samotnou obcí.
Po roce 1946 byla obec vysídlena a dosídlena českými obyvateli. Těch však zdaleka do vesnice nepřišlo tolik, kolik bylo původních osadníků. Změnilo se také přiřazení obce, kdy po proměně hranic krajů připadla do východních Čech, nejprve k okresu Lanškroun, později k velkému celku v Ústí nad Orlicí.
Nejviditelnější památkou obce je filiální kostel sv. Isidora. V nejstarších listinách z poloviny 14. století je Strážná uváděna jako sídlo farnosti. Poté, co obec zanikla, už farní správa nikdy nebyla obnovena a obec, s výjimkou několika domů náležejících ke kostelu v Cotkytli patřila do farního obvodu nedaleké Tatenice. Současný kostelík byl postavený ve dvacátých letech 20. století. Kapli měla podle zápisu v tatenické farní kronice i kolonie Lichtenstein. Byla postavena v roce 1878 a na její stavbu přispěl prý i císař Ferdinand Dobrotivý. Měla i malou zvonici se zvonkem od knížete Lichtenštejna.
V roce 1820 už měla obec vlastní školu, která byla v roce 1899 přestavěna na dvoutřídní. Kromě toho se v obci zachovaly ještě drobné sakrální památky, kříže, výklenkové kaple a další. Pozoruhodnou přírodní památkou jsou prastaré lípy. Obrovská lípa ve středu obce patří se svým obvodem 700 cm ke třem nejmohutnějším stromům celého Lanškrounska. Kdysi byla obec, i díky poloze pod dominantním vrcholem Lázku vyhledávanou turistickou lokalitou. I dnes sem míří mnoho cyklistů a pěších turistů, kteří zde hledají hlavně krásné výhledy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
