Pod vlivem kultu: Colonia Dignidad. Zneužívání dětí a otrocké práce pod ochranou Pinocheta
Když si v březnu 2005 přichází pro Paula Schäfera argentinská policie, nevypadá vůbec nebezpečně. Starý, šedivý muž na kolečkovém křesle, lahev minerálky v ruce a s mírným úsměvem na tváři. Má ale na svědomí stovky lidských životů.
Bývalý člen wehrmachtu se stal po 2. světové válce kazatelem a vychovatelem mládeže. Inspirovaný americkým kazatelem Williamem Branhamem pak ale kolem sebe shromáždil skupinu věřících tak oddanou, že ho v 60. letech následovala z Německa do Chile. A tam, v nehostinném kraji, vybudovala Colonii Dignidad.
Čtěte také
Schäfer totiž věřil, že brzy nastane konec světa a Sovětský svaz napadne v apokalyptické bitvě Německo.
To byl jeden z důvodů, proč opustil rodnou zemi. A druhý? Chtěl se vyhnout trestnímu stíhání pro zneužití několika nezletilých. Toho se pak dlouhé roky dopouštěl i v Chile.
„Tady se objevuje motiv, který ho provází téměř celý život: je kolem něj řada lidí, která oceňuje jeho charitativní sociální práci, práci s dětmi, sirotky, ale kvůli tomu zavírají oči před zneužíváním,“ vysvětluje religionista Zdeněk Vojtíšek důvody, proč Schäferovi zneužívání tak dlouho procházelo.
Ostnaté dráty a strážní věže
Němečtí emigranti skutečně pod Andami vybudovali bavorskou vesničku a později i nemocnici pro místní obyvatelstvo.
Jenže za fasádou tradičních německých krojů, venkovské idyly a pomoci chilským farmářům se skrývalo nejen zneužívání ale i dětská práce, kontrola vztahů mezi muži a ženami, nedostatečné vzdělávání a v neposlední řadě mučení.
Čtěte také
Colonia Dignidad totiž sloužila jako základna neofašistické skupiny Patria i Libertad pro plánování politického převratu proti prezidentu Allendemu.
Napomohlo tomu i to, že pozemek Colonie Dignidad byl obehnán ostnatými dráty a strážními věžemi. Později tu byli vyslýcháni a mučeni političtí vězni režimu Augusta Pinocheta.
Kolik lidí bylo na pozemcích kolonie umučeno a pohřbeno? To se nepodařilo zjistit. Odhady mluví o stovkách.
Sám Schäfer vydal rozkaz, aby jejich pozůstatky byly vyzvednuty, spáleny a rozptýleny. Pravicový režim Colonii Dignidad odměňoval státními zakázkami nebo například povolením k těžbě nerostů.
V polovině 90. let se nakonec i nad Schäferem začala stahovat mračna, když matka jednoho z dětí uvěřila informaci o zneužívání a šla s ní na policii.
Proč si lidé v Colonii Dignidad nechávali tvrdé zacházení líbit? Proč měl Paul Schäfer tak velkou moc? A jaký byl další osud osadníků? Poslouchejte čtvrtý díl cyklu Pod vlivem kultu.
Související
-
Pod vlivem kultu: Chrám lidu aneb Hledání utopického ráje skončilo masovou sebevraždou
Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu.
-
Islamistická sekta Boko Haram vraždí v Nigérii křesťany
Islamistická sekta Boko Haram má za posledních pět let na svědomí tisíce křesťanů v Nigérii. Kromě vraždění provádí i únosy žen a dívek a nutí je konvertovat k islá...
-
Japonci po vraždě expremiéra Abeho podepisují petice za rozpuštění Moonovy sekty
Někdejší Církvi sjednocení hrozí v Japonsku rozpuštění. Vláda nařídila její vyšetřování po vraždě bývalého premiéra Abeho. Církev přitom nemá atentát přímo na svědomí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.