Podle kronikáře mají v Malhoticích nejkrásnější kostelík z celého Záhoří
Znáte rod Bojanovských z Knurova? Tito šlechtici původem z Polska jsou spojeni s obcí Malhotice na jihovýchodě našeho kraje, kde po nich zůstal nejen zámek.
Když sem přišel počátkem dvacátého století z ostravských Mariánských Hor malhotický rodák páter Antonín Zamazal, nebyl spokojen s podobou centra obce a inicioval stavbu nového svatostánku. Dlouho před stavbou kostela zvonil Anděla Páně zvonek na věžičce školy. Při přestavbě v roce 1903 byla věžička zrušena a zvonek byl zavěšen na rozsoše na návsi u rybníka.
Na jaře1914 byly vykopány základy nového kostela, 8. prosince 1916 byl kostel Neposkvrněného početí Panny Marie vysvěcen. Zvenku působí vcelku obyčejně, ovšem uvnitř září barevnou výzdobou v pozdně secesním stylu osvětlenou skrze vitrážová okna. Faráře a literáta Zamazala připomíná pamětní deska u vchodu do kostela, kterou, jak se na ní píše, věnovali v roce 2016 vděční občané.
Na podstavci sochy sv. Jana Nepomuckého za presbytářem kostela vidíme erb Bujakovských z Knurova. Zdejší zámečtí páni přišli v roce 1626 z Polska. Dnes v zámku sídlí obecní úřad a školka.
První z Bojakovských zde usídlených byl prý ubit za srpnové noci povstalými vesničany. Poblíž místa činu stojí takzvaná panská kaple, u její paty jeumístěn pískovcový kámen s kartuší, která zřejmě upomínala na zmíněný tragický příběh. Ke kapli vede od zámku lipová alej. Opodál stojí ještě jedna skromnější kaple s kovanou brankou. K těmto stavbičkám se vztahuje i další pověst o souboji šlechtice a selského synka, při kterém oba aktéři zemřeli. Poslední potomek rodu Bojakovských byl pohřbený ve zdejší rodinné hrobce v roce1912.
Před zámkem roste prastará lípa malolistá s osmimetrovým obvodem kmene zvaná Robotní. Odtud prý svolával k práci na panském dráb poddané tlučením do kovové desky zavěšené na stromě a v roce 1848 tu bylo oznámeno zrušení roboty.
K zajímavým drobným stavbám Malhotic patří dřevěná boží muka z první poloviny 19. století s výklenky, chráněná jako nemovitá kulturní památka. Dnes stojí v místě Pančava kopie, o kterou se stará rodina z blízkého domku.
Socha sv. Josefa s Ježíškem byla postavená k šedesátiletému jubileu panování císaře Františka Josefa I. a padesátiletému výročí papeže Pia X. v roce 1908.
První zmínka o obci pochází z roku 1317. Podle kroniky po morové epidemii v první polovině sedmnáctého století sem byli přizváni kolonisté z Kladenska, kteří prý vytvořili speciální malhotickou řeč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
