Podolí u Bouzova bylo chvíli i centrem bouzovského panství
Podolí u Bouzova je menší obec rozkládající se kolem potoka Břenůvky v malé úžlabině na náhorní plošině Zábřežské vrchoviny ve výšce kolem 370 metrů.
Už nejstarší dějiny Podolí jsou spojeny s Bouzovem. V roce 1349 koupil Jan z Videnburka a Bouzova od Zbyňky a její dcery Jitky jejich dva lány u obce Podolí a hornatou krajinu kolem Bouzova. Jednalo se patrně o les mezi současným Bouzovem a Podolím. Od tohoto data je vesnice propojena s hradem Bouzovem.
O to pozoruhodnější je, že přímo ve vesnici najdeme dům, který na sobě nese jasné stopy opevněného sídla. Pozůstatky tvrze připomíná zejména nárožní pilíř z kamene a pak také erby na fasádě domu.
Tvrz v Podolí se poprvé zmiňuje k roku 1564. Důvod, proč zde byla postavena, musíme hledat v požáru hradu Bouzova v roce 1558. Po něm byl hrad neobyvatelný a tehdejší majitelé, Podstátští z Prusinovic hledali místo, kde by mohli provizorně bydlet. V té době byl patrně někdejší hospodářský dvorec v Podolí přestavěn na tvrz a stal se provizorním sídlem panství.
To vedlo k rozvoji obce, která se na počátku 17. století v listinách uvádí jako zámožná. V té době, v roce 1617 kupuje bouzovské panství hejtman opolského knížectví Bedřich z Oppersdorfu. Začíná s opravou hradu a v roce 1620 se pak z tvrze stěhuje opět na Bouzov. V té době už ovšem byla i tvrz přestavěna do renesanční podoby. Po odchodu vrchnosti se však objekt postupně vracel do původní podoby hospodářského dvorce a ten zde zůstal i po zániku vrchnostenské správy v roce 1848, kdy ves připadla k litovelskému soudnímu i politickému okresu. Samotnou obec v té době tvořilo 16 selských rodin a dvě rodiny chalupnické. Už v roce 1695 byl v obci panský rybník, který byl západně od vesnice směrem k Bouzovu. Místní museli robotovat na opravách hrází.
V roce 1804 už zde bylo 31 domů a 226 obyvatel a jejich počet stále rostl. Kolem roku 1900 už bylo v Podolí 42 domu a 324 obyvatel mluvících téměř výhradně hanáckým nářečím. Ti se živili zejména zemědělstvím a prací v lesích. Část obyvatel jezdila do světa jako zedníci na různé velké stavby. Dnes zde žije kolem 200 trvale bydlících občanů.
V roce 1871 byla v obci vybudována malá kaple. Jinak je Podolí přifařeno do Bouzova. Tam chodily místní děti také do školy, až do roku 1913 kdy byla v obci postavena škola. Fungovala až do roku 1976, kdy byla přestavěna na mateřskou školku. Už od roku 1897 zde existovali dobrovolní hasiči, později přibyl i divadelní spolek a další organizace.
V obci se pěstoval také len, který se zde částečně zpracovával v pazderně. Na počátku minulého století se zde rozvinulo i domácí pletení oděvů. Na tradici textilní produkce navázalo po válce výrobní středisko oděvního družstva Vkus.
V roce 1960 se k Podolí připojily sousední vesnice Olešnice a Obectov a vznikla středisková obec Podolí. I díky tomu je zde kulturní dům, požární nádrž a byla přestavěna i budova obecního úřadu, rozšířením o obřadní síň. V roce 1979 byl MNV Podolí sloučen s MNV Bouzov a všechny obce jsou dodnes součástí Bouzova.
Kromě tvrze, nedávno opravené novými majiteli s dochovanými erby držitelů z roku 1740 na fasádě, najdeme mezi památkami obce kříž z roku 1826 na křižovatce, další kříž při cestě k Obectovu a také boží muku s dřevěným křížem a pěkným výhledem u cesty z vesnice k bouzovskému kostelu sv. Máří Magdalény.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
