Policie má zájem, aby v jejích řadách pracovali i příslušníci menšin včetně Romů
V každém ze čtrnácti krajů Česka pracuje u policie takzvaný menšinář, tedy styčný důstojník pro menšiny. Na jeho bedrech je zásadní řešení jakýchkoliv nejen bezpečnostních problémů souvisejících s menšinami. K jeho úkolům patří i budování oboustranné důvěry mezi policií a příslušníky menšin, zaměřuje se také preventivní činnost. Více Jana Šustová.
Policie České republiky se zaměřuje na práci s menšinami od roku 2002. Jak se tato činnost vyvíjela, popisuje metodik pro policejní práci s menšinami podplukovník Dalibor Horský z Ředitelství služby pořádkové policie.
„Tehdy původně na lokální úrovni vznikaly snahy, jak řešit problémy, kterým každodenně ve svém okolí musí čelit příslušníci menšin. Policie se prvotně snažila objasňovat trestnou činnost týkající se lichvy a obchodování s lidmi. Teprve později jsme pochopili, že samotná tato represe nebude dostatečným krokem k tomu, abychom menšinám pomohli a hledali jsme další cesty. Od roku 2006 vznikala pozice styčného důstojníka pro menšiny, která se postupně zavedla po celé republice. Čili v současnosti působí 14 styčných důstojníků. V každém kraji je jeden styčný důstojník. Jeden má pod sebou pracovní skupinu, která má jako hlavní úkol budování vzájemné důvěry mezi menšinami a policií.“
Výsledky hodnotí plukovník Horský pozitivně.
„Musím s potěšením konstatovat, že ta práce už své ovoce nese. Zrovna v loňském roce jsme zaznamenali mnoho úspěchů v souvislosti s chystanými nepokoji, v souvislosti s úmrtím Stanislava Tomáše, kde usilovnou prací styčných důstojníků a pracovních skupin se podařilo situaci vysvětlovat a uklidňovat. To se nám daří jenom díky tomu, že už máme za ta léta působnosti vypracovanou síť důvěrníků, kteří nás zavádějí do těch lokalit, do komunit a ty komunity potom s námi mnohem ochotněji diskutují.“
Důvěrníky z řad menšin získávají policisté různě.
„To už je na šikovnosti každého policisty. Tím pracovníkem – policistou specialistou pro práci s menšinami – se stává ten policista, který o to má zájem. Vybíráme z řad dobrovolníků, nikdo to nesmí dostat rozkazem. Já jsem se k tomu kupříkladu dostal tak, že ve městě, kde jsem bydlel a zároveň sloužil, jsem se podílel na vzniku nízkoprahového centra. Zároveň jsem tam byl vyšetřovatelem, specializoval jsem se na trestné činy mládeže, a zjišťoval jsem, jak málo je právního povědomí u menšin a u mládeže obecně. Tak jsem se začal angažovat u přednášek, potom jsem docházel dost často i do toho nízkoprahového centra a tím jsem se tak nějak sám pasoval do pozice toho menšináře. Tak to má většina z nás. Skutečně jsou to policisté, kteří už nějakou zkušenost s tou lokalitou mají, mají už známé buď ve vyloučených lokalitách, nebo mezi příslušníky různých komunit, a ty pak využívají k tomu, aby získávali další. Je to opravdu o naprosto lidské normální práci získávání kontaktů a v některých případech i navazování přátelství.“
Policie má zájem, aby v jejích řadách pracovali i příslušníci menšin včetně Romů.
„Nemáme takové úspěchy, jak bychom si představovali. Je to těžký proces, to přijímací řízení k policii je náročná záležitost, málokterý z uchazečů i z většinové části společnosti uspěje. Ty testy, které musí prodělat fyzické, psychické, a následně ještě splňovat podmínky vzdělání, to je natolik těžké, že se nám málo daří získávat příslušníky menšin. Ale na druhou stranu musíme říct, že jsme tomu otevření a snažíme se, dva roky nám běží kampaň, kdy rozdáváme letáky, navštěvujeme školy, a snažíme se inspirovat mladé lidi i z řad různých komunit, aby se přidali k nám a pracovali u policie.“
Policie se také druhým rokem podílí na organizaci Dnů proti rasismu, které každoročně začínají 21. března. V jejich rámci letos uspořádala v každém kraji nejméně jednu přednášku zaměřenou na potírání rasismu a proti předsudečné nenávisti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.