Potštátská hodinová věž byla kdysi součástí pivovaru
Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.
První zmínka o Potštátu se objevuje v listině z roku 1318, ve které Záviš z Potštátu prodává své statky olomouckému biskupovi Konrádovi. Záviš z Potštátu náležel k rodu Půtovců, a právě jméno Půta dalo Potštátu název - Potenstat, tedy Půtovo město. Z listiny vyplývá, že již tehdy byl Potštát opravdu městem.
Pokračujeme-li v exkurzi do dějin Potštátu, dostáváme se do druhé poloviny 14. století kdy město připadá do držení pánů z Kunštátu a Poděbrad. A právě děd českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček z Kunštátu, vydal pro Potštát nejstarší dochované privilegium, jímž byl roku 1388 městu darován pivovar. Na konci 14. století dostalo město privilegium být výhradním dodavatelem piva do vesniček v okolí.
A jak spolu pivo a hodiny souvisí? Měšťané nejprve vařili pivo v právovárečných domech. Později byl vybudován pivovar, a tomu se dostalo ceněného místa přímo uprostřed náměstí. Není divu, byl zdrojem bohatství zdejšího patriciátu. Nezměnila to a přísná luterská konfese, která zde vládla před třicetiletou válkou ani švédské drancování v jejím rámci. Obec však byla roku 1680 zasažena velkým požárem a o dvacet let později je vybudována dnešní čtyřpatrová hodinová věž uprostřed náměstí. Věž sloužila jako městská hláska a nahrazovala neexistující hodiny na věži zdejšího farního kostela.
Odborníci se shodují, že do stavby věže byla zahrnuta i starší budova, pravděpodobně torzo pivovaru. Není totiž vyloučeno, že popelem tehdy lehla i budova varny piva a při stavbě se prostě zahrnula do základů nové dominanty.
To ale neznamená, že pivovar zanikl. Hláska byla stále jeho nedílnou součástí. Již v polovině 18. století máme z Potštátu zprávy o sporech s tehdejší vrchností z rodu Walderode, který omezoval vaření a šenkování piva. A měšťané v tomto sporu vítězí.
Na druhou stranu právě v tomto čase vznikají na náměstí i další pozoruhodné památkové prvky ve stylu vrcholného baroka. Připomeňme třeba v těsném sousedství věže stojící morový sloup, který byl postaven roku 1715 sochařem Janem Sturmerem za peníze měšťanů Olomouce a Hranic, kteří se do Potštátu uchýlili v letech 1713–14 před velkým morem, který v regionu řádil.
Pivovar přečkal velké požáry i sedmiletou válku. Na mapě z roku 1830 je ještě zakreslen, ale pak jeho stopy ale mizí. V roce 1832 postihl město další požár a možná, že tehdy lehl popelem a nebyl obnoven.
Hodinová věž však stále vévodí zdejšímu náměstí, které mimochodem nese jméno Bočka z Kunštátu. Bohužel, věž není přístupná veřejnosti, takže podrobnosti o interiéru nejsou známé. Když tudy ale projíždíte v noci, stojí za to se na náměstí vypravit. Půvabně nasvícená věž vypadá večer snad ještě lépe a než ve dnes. A asi se to člověku jen zdá, ale jako by z mohutných zdí hodinové věže stále trošku dýchala ona sladová vůně čerstvě uvařeného piva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
