Pověst tvrdí, že po bludovské minerálce vyrostl i hanácký obr Drásal

Fontány zde zdobí i zajímavá umělecká díla
Fontány zde zdobí i zajímavá umělecká díla
0:00
/
0:00

Bludov je nejen jednou z největších obcí Šumperska, ale také vyhledávaným lázeňským střediskem. Historie zdejších lázní není dlouhá, byť pramen minerální vody zde byl znám již ve středověku.

Areál lázní je krásně zasazen do parku

Stará bludovská legenda tvrdí, že k objevu zdejší léčivé vody přispěl lov na jelena, který uspořádalo panstvo z místního hradu někdy v dávných dobách. Jelen postřelený při štvanici prý neomylně zamířil k prameni vody nedaleko řeky Moravy, kde svou ránu vymáchal a sám se také vody napil. Posílen léčivými účinky této vody prý snadno lovcům unikl a hon přežil.

Další z legend tvrdí, že známý hanácký obr Josef Drásal, který se narodil 4. července 1841 v nedaleké Chromči, přicházel každé ráno k prameni minerální vody, kde se napil a omyl se. Díky tomu prý vyrostl do úctyhodné výšky 242 centimetrů a je považován za nejvyššího Čecha.

Hlavní budova lázní

Tolik legendy. Pravdou je, že o prameni teplé léčivé vody se v Bludově vědělo odpradávna. První zprávy o prameni pocházejí již z 16. století. Bohužel rybníky, které byly v okolí vybudovány, vedly k tomu, že se vydatnost pramene začala výrazně omezovat. Jeho využití k lázeňským účelům také dlouho bránila vrchnost, která vlastnila také nedaleké Velké Losiny, kde už lázně byly a Žerotínové i další rody se bály konkurence. To se změnilo až na počátku 20. století. V roce 1924 koupil pozemek s pramenem místní rodák a správce velkostatku Zdeněk Pospíšil. Nespokojil se se stávajícím pramenem, ale nechal vyvrtat nové studny, díky nimž získal vodu teplou téměř 40 stupňů. Ta se stala základem nově budovaných lázní.

Pramen vody, prý léčivé najdeme i nad Bludovem u tzv. Kosteléčka

Zdejší voda je typická svým sirným zápachem. Je velmi podobna vodě používané také ve Velkých Losinách. Dva vrty s názvy František a Hyacinta dodnes najdeme v lázeňském parku. Už v roce 1929 byl otevřen první lázeňský dům a postupně, během třicátých let vyrostly kolem pramene i další ubytovací kapacity. Lázně ve třicátých letech obklopil také půvabný krajinářský park. Ještě donedávna k němu vedla topolová alej vycházející z hlavní silnice, která však byla nedávno vykácena a nahrazena novou výsadbou.

Půvabný je i místní park

Lázně přežily válku a poté byly v roce 1948 zabaveny. Zakladatel lázeňského provozu a jeho dva synové byli dokonce ve vykonstruovaném procesu odsouzeni pro velezradu k dlouholetému vězení. Lázeňské budovy působily pod hlavičkou státu jako léčebna zejména dětských pacientů. Po roce 1989 se rozhořel restituční spor. Naštěstí jsou lázně na rozdíl od mnohých jiných stále v provozu. Léčí se zde mnoho různých neduhů, včetně civilizačních onemocnění.

V lázních najdeme i školu

Kromě pacientů však mohou lázně navštívit i turisté. Procházka zdejším parkem je velmi příjemným zpestřením zejména v letních dnech, kdy krajina kolem nenabízí mnoho příležitostí k zastavení a odpočinku.