Povidla vyžadují čas, jejich příprava je ale překvapivě jednoduchá

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Švestky, povidla

Povidla patří mezi potraviny, které jsou v našem jídelníčku už od pravěku. Jejich příprava je zdlouhavá a zároveň jednoduchá. Jde vlastně o svařenou a scezenou ovocnou šťávu ze švestek, hrušek nebo jablek. A povidla rozhodně nesloužila jen k dochucování obilných kaší nebo pečiva.

„Moje tetička z venkova nás zásobovala povidlovými kramfleky,“ vzpomíná Ladislav Provaan z Muzea gastronomie na „žvýkačky“ svého dětství. Podle popisu šlo o zhruba centimetrovou vrstvu povidel, která se usušila a pak podávala nakrájená na čtverce. Pochoutka byla oblíbená především v zimě.

Na koláčích, v buchtách, v knedlících nebo na chlebu, případně v nějaké kaši ochutnal povidla asi každý. Málokdo ale ví, že povidly se i léčilo. Byzantští lékaři do nich míchali různé bylinné a jiné extrakty, které by jinak pacienti pro jejich nepříjemnou chuť nechtěli jíst.

Pomalé vaření povidel bylo především relativně snadnou a dostupnou formou konzervace. Vyčištěné a vypeckované ovoce se dalo do nádoby na mírný oheň a míchalo. Právě z této činnosti pak zřejmě pochází etymologický základ slova „povidla“. Dodejme, že dnes najdete na internetu i recepty, podle kterých se povidla nemíchají vůbec.

Tradiční postup výroby

Miroslav Janča z Nivnice se živí výrobou povidel skoro 20 let. To nejdůležitější je podle něj dobře zralé, ale rozhodně ne nahnilé nebo plesnivé ovoce. O chuti a kvalitě povidel rozhoduje i délka vaření: „Je to práce na den, nebo den a půl, podle toho, kolik vody chce člověk nechat odpařit,“ popisuje Miroslav Janča, který za rok uvaří zhruba dvě tuny povidel. Některé jsou s příchutí, jiné doslazené cukrem.

V Nivnici vyrábějí spoustu druhů povidel

Samotná švestková povidla chutnají podle zkušeností slováckého živnostníka všude stejně a jednotlivé ovocné odrůdy se poznat nedají. Dá se ale poznat, kdo povidla vaří dlouho. Obvykle se totiž trochu připálí, což ovšem není na škodu. Povidla jsou pak tužší a déle vydrží.

Povidla si sice můžete dochutit kořením, ovšem žádná charakteristická regionální příchuť podle gastronomických znalců neexistuje. Ladislav Provaan z Muzea gastronomie to přirovnává ke svařenému vínu: „Tam se taky dává koření. Osobně si ale myslím, že pravá švestková povidla jsou taková lahůdka, že by se do nich přidávat nemělo vůbec nic.“

autor: pek