Povinná docházka, celibát učitelek i tresty rákoskou aneb škola dnes a před 150 lety

2. září 2025

Po dvouměsíčních prázdninách děti znovu usedají do školních lavic. Ohlédnutí do historie připomíná, že v roce 1774 zavedla Marie Terezie všeobecnou školní docházku. Povinnou se stala až v roce 1869.

„Pokud dítě dlouhodobě školu nenavštěvovalo, rodiče mohli být sankcionováni – buď finančně, nebo jim hrozil trest odnětí svobody na 24 až 48 hodin,“ říká historik Ivan Puš. Docházka se v českých zemích prodloužila ze šesti na osm let a zavedla se také tělesná výchova, povinná pouze pro chlapce.

Čtěte také

Významným rozdílem oproti dnešku bylo školné. Platilo se téměř všude – na veřejných i soukromých školách. Novinkou byla povinná odbornost učitelů, kteří museli projít učitelskými ústavy.

Koncem 60. let 19. století začaly vyučovat i ženy, tehdy nazývané literní učitelky či industriální učitelky. Objevila se však i pravidla, která by dnes působila absurdně – takzvaný celibát učitelek. Pokud se učitelka provdala, nesměla dál učit. Zrušen byl až v roce 1919 zásluhou Františky Plamínkové.

Čtěte také

Součástí tehdejší školy byly i tělesné tresty. „Byly zrušeny v 70. letech 19. století, ale realita byla jiná – používaly se i hluboko do 20. století,“ upozorňuje Puš. Nejčastěji šlo o švihání metlou nebo prutem. Někteří reformátoři sice tresty obhajovali, ale doporučovali je „s rozumem“ – dítě mělo být potrestáno tak, aby zvládlo fungovat po zbytek dne. Míra přísnosti pak záležela hlavně na osobnosti učitele.

Školní rok tehdy začínal v polovině září a končil v polovině července, prázdniny tedy trvaly zhruba dva měsíce. Učitelé na jeho konci měli povinnost žáky poučovat o možných nebezpečích. Na konci 19. století se tak v kronikách objevují například výstrahy, aby děti „neházely písek před jedoucí automobily“ nebo „nevstupovaly do dráhy kol“.

Jak přesně se lišil tehdejší školní den od dnešního? Co znamenala všeobecná školní docházka Marie Terezie a proč nebylo možné ji ještě v 18. století vymáhat? Poslechněte si v přiloženém audiu výše.

autor: Petra Ševců
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.