Povodně, silné bouřky či pandemie aneb katastrofy, které Olomoucký kraj postihly v jeho novodobé historii
V dalším pořadu O čem se mluví jsme se tentokrát věnovaly katastrofám, které potkaly obyvatele Olomouckého kraje v jeho 25leté historii.
Mezi nejzávažnější události za poslední čtvrt století, které se zapsaly lidem do paměti, patří jednoznačně povodně. Od vzniku krajů v roce 2000 se s velkou vodou potýkali lidé opakovaně. Například v roce 2006. Při povodních se tehdy protrhla hráz v Horce nad Moravou a voda zaplavila tři místní části města Olomouce.
Další povodně zasáhly kraj také v roce 2009 a v roce 2010. Mnoho obcí ale postupem času zasáhly také bleskové povodně. S jejich následky se potýkali například v Šumvaldu na Olomoucku, v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku nebo v Hradčanech na Přerovsku.
Poslední katastrofální povodně máme v živé paměti, v polovině září loňského roku se voda vylila především na Jesenicku a Šumpersku. Povodeň napáchala škody za 18 miliard korun, její následky kraj, obce i lidé odstraňují dodnes.
O rubrice
Zpravodajsko-publicistická diskuse na téma, které hýbe regionem. O tom je každou středu odpoledne rubrika s názvem O čem se mluví. Moderátorka pořadu Zora Ježková společně s redaktorem/redaktorkou a hostem/hosty rozeberou aktuální téma, o kterém se mluví v Olomouckém kraji či v některé obci, městě nebo regionu.
Škody pravidelně zůstávají i za silnými bouřkami. Těch se na území kraje za posledních 25 let vyskytlo hned několik. Například bouře z června 2020 způsobila milionové škody v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Silný vítr o rok později poničil také chmelnice na Přerovsku.
V roce 2017 zase řádil cyklon Herwert. Ale tou nejvýraznější událostí, je pravděpodobně výskyt tornáda, které se prohnalo Litovlí na Olomoucku v červnu 2004.
Reportérka Barbora Taševská vzpomínala také na koronavirovou pandemii nebo nedávnou havárii vlaku, který převážen jedovatý benzen.
V rubrice O čem se mluví hovořila také tisková mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová. Mimo jiné odpovídala i na tyto otázky:
Kdy se aktivuje krizový štáb, jakými událostmi se zabývá a jak funguje?
Za 25 let fungování krajů vstoupily do našich životů nové technologie. Ulehčují fungování krizového štábu a které využívá?
Jak se změnila připravenost kraje na povodně nebo jiné katastrofy za posledních 25 let?
Poslechněte si další díl zpravodajsko-publicistické rubriky O čem se mluví.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka