Poznáme projevy postižení tepen nohou od potíží s křečovými žilami?

„Ischemická choroba dolních končetin se týká tepen, tou jsou ony trubky, které vedou krev od srdce do periferie, tedy i do nohou. Vysoký cholesterol, kouření, ale i genetické předpoklady způsobují, že se někomu tepny ucpávají více,“ vysvětluje cévní chirurgyně Jana Janečková, přednostka II. chirurgické kliniky FN Olomouc.

Předstíraný zájem 

Mezi cévními odborníky, ale už i mezi laiky a zejména pacienty s ischemií dolních končetin se vžívá pojmenování „nemoc výkladních skříní“. Jde o to, že nedokrvená, ischemická končetina bolí, člověk dostává křeč, jakmile ujde určitou vzdálenost. Ve městech to pak pacienty nutí zastavovat se například u výloh obchodů, primárně ne kvůli zájmu o zboží či výkladová aranžmá. Nohy totiž bolí, člověka mohou brát křeče a nutí ho to odpočívat. Pozor ale na záměnu s nemocnými žilami nohou, to je věc jiná, ve smyslu krevního oběhu přesně „opačná“. 

Diabetes ano, otoky, chlad ani brnění spíše ne 

„Značná část pacientů s ischemií dolních končetin patří mezi diabetiky,“ doplňuje doc. Janečková. Diabetik sám dnes ovšem bývá diabetologem či praktikem zevrubně informován, že jednou z možných pozdních komplikací cukrovky je právě třeba tzv. diabetická noha, cévní potíže či neuropatie a velká náchylnost ke kožním defektům. 

Na rozdíl od žilních potíží (chronické žilní insuficience), tedy od křečových žil, varixů však u postižení tepen nevídáme otoky nebo pocit těžkých nohou. Příčiny brnění, chladu, mrazu či otoků bychom tedy hledali jinde.

Mnohé další o symptomech, o odlišení možných cévních a jiných diagnóz spolu s postupy a možnostmi terapie, řešení tepenné ischemie dolních končetin nabídla odbornice ve vysílání rozhlasové zdravotní poradny – poslechněte si v přiloženém audiu výše.