Poznávají květiny přímo na louce a motýly v sadu. Učitelka ve Světicích ví, že musí deváťáky zaujmout

6. červen 2023

Nejlepší učebnou, kde se vzdělávat o přírodě, je příroda sama. Tímto heslem se řídí učitelka Kateřina Čiháková, jedna z letošních finalistek ceny Global Teacher Prize pro inspirativní pedagogy. Svoje žáky z druhého stupně základní školy Světice ve Středočeském kraji bere Čiháková ven, jak je to jen možné. Přeje si, aby ze školy odcházeli žáci, kteří cítí spoluodpovědnost za stav světa a vědí, jak jeho podobu ovlivňují tím, co dělají každý den.

„Květiny se jmenují orchideje. Slovo orchis znamená varle. Když se na to podíváte, tak je vidět, že podzemní orgány jsou takové tlusté hlízy. Rostlina jeden rok vyroste a druhý rok podle toho, jestli se jí ten předchozí rok dařilo, tak vykvete, nebo ne.“

Kateřina Čiháková ví, jak žáky deváté třídy zaujmout. Stojí na mokřadní louce u Vojkova nedaleko Říčan u Prahy a ukazuje obrázky vzácných prstnatců májových, které tady nyní kvetou.

„Před třemi týdny byla tato louka vyhlášena přírodní památkou. Toto je opravdu takový zbyteček. Všechna tady ta obchodní centra pro psy a stavebniny vypadaly předtím úplně stejně jako tato louka. Byly plné rozkvetlých kosatců nebo orchidejí,“ vypráví.

Kačka, jak jí děti říkají, přidává i historický kontext. Orchideje tady kvetou díky tomu, že louka není hnojená a dobrovolníci ji pravidelně kosí. Úkolem žáků teď je s pomocí pásma spočítat, kolik rostlin tady letos kvete.

Cyklovýlet u školy

Zastávka u orchidejí je součástí tříhodinového cyklovýletu po okolí školy. Na trase byla mimo jiné cyklotrialová dráha, kde jsou dobře vidět horniny. Deváťáci aktivity učitelky oceňují.

Učit se o květinách přímo na louce, kde rostou, a motýly poznávat v sadu, kde poletují. Takové hodiny chystá svým žákům Kateřina Čiháková

„Jsem rád, že nemusíme sedět v lavicích, ale můžeme vyrazit tady po okolí,“ chválí si Matěj. „Mám rád hodiny s Kačkou. Ona je takový světlo, protože její výuka je v něčem odlišná. A je to dobrý,“ přidává se Matteo.

Čiháková považuje za důležité, aby se se děti učily o místě, kde žijí, a získaly tak k němu díky společným zážitkům hlubší vztah. Přípravě na výuku ale musí často věnovat víc času, než je běžné.

„Trasu jsem si projížděla o víkendu. A zjistila jsem, že zdaleka nejsem tak rychlá jako cyklista podle map.cz,“ přibližuje, jak výlet plánovala.

Hmyz v sadu

Hned po návratu z kol čekají Čihákovou šesťáci. S těmi vyráží do sadu nedaleko školy poznávat hmyz. Děti dostanou síťky, kterými brouky a komáry chytají a sbírají je do průhledných nádob.

„Pojďte se podívat, to je ten motýlek. Patří mezi motýly, kterým se říká Adély. Znáte nějakou holku Adélu?“ ptá se učitelka svých žáků. „Je to tak, že motýli jsou dospělé stadium, to už nevyroste. Jediné, co může vyrůst, je housenka. Ta se zvětší. Potom je z ní kukla,“ vysvětluje dětem.

Jak na badatelskou výuku a učení venku, v tom školí další učitele v Muzeu Říčany. A v Národním pedagogickém institutu se podílí na přípravě reformy vzdělávání na základních školách.

Spustit audio