Praky už nejsou jen dětskou zbraní, ale i renomovaným sportovním nářadím

Prak z dílny Luboše Nejezchleba
Prak z dílny Luboše Nejezchleba

Praky máme spojené zejména s dětstvím. Každý správný kluk z vesnice prak mít musel. Praky jsou však regulérní sportovní a lovecké náčiní a i u nás najdeme renomované výrobce praků různých druhů a vzhledů.

Historie praku je stará jako lidstvo samo. Vzpomeňme na biblický souboj Davida a Goliáše. Ve starověku i středověku byl prak běžně používán nejen jako zbraň chudých, ale i v armádní výzbroji. Vrcholu svého významu dosáhl v době antiky, v řeckých a římských armádách.

Prak z dílny Lubomíra Nejezchleba

První praky byly odstředivé. Tvořil je provaz s jakousi kapsou uprostřed. Střelec uchopil oba konce, do kapsy vložil projektil, provaz roztočil a ve správnou chvíli jeden z konců provazu pustil. Projektil tak byl odstředivou silou vymrštěn z kapsy praku ven. Jako projektily se běžně užívaly patřičně tvarované oblázky o vhodné hmotnosti, ovšem v armádách řeckých a římských států či ve středověkých armádách se vyskytovala i lepší speciálně vyrobená munice, např. v podobě olověných koulí.

Prak z dílny Lubomíra Nejezchleba

Odstředivý prak vyžadoval vynikající cvik, byl však velmi nebezpečný. Dostřel byl běžně kolem 200 metrů a rychlost výstřelu byla až 200 km/h. Prakem se dalo i zavíjet, zejména po zásahu nechráněných částí těla, zejména hlavy. Olověné koule při zásahu nechráněného těla či končetin trhaly svaly a lámaly kosti.

Prakovníci sehrávali ve starověkých řeckých a římských armádách důležitou úlohu. Jejich promyšlené nasazení Alexandrem Makedonským sehrálo zásadní roli v bitvě u Gaugamél (331 př. n. l.), kdy rozvrátilo útvary perské jízdy a prakticky rozhodlo celou bitvu.

Prakem jsou nazývány též velké metače kamenů a dalších projektilů, které byly využívány ve středověku k dobývání opevněných míst. I zde se využívalo naakumulované síly přenášené pákou či kladkou na projektil.

Na podobné bázi pracuje i prak, který známe dnes. K akumulaci síly potřebné k vymrštění projektilu je zde využitý gumový pásek. Tyto praky se používají přibližně od počátku 20. století.

Lubomír Nejezchleb při výrobě praku

Původně se tyto vidlicové praky vyráběly z vhodné rozsochy větví. Současná produkce však používá sofistikované materiály. Kromě dřeva, do kterého se však vkládá kovová výstuha, se používají plasty, ušlechtilé slitiny a podobně.

Původní leteckou gumu nahradily moderní gumové pásky různých tlouštěk.

Praky se používají ke sportovní střelbě, v zemích, kde je to povoleno rovněž k lovu drobné zvěře. Moderní praky se dají koupit jako ryze funkční zbraň. Zejména produkce zakázkových výrobců je však vyráběna na míru a bohatě zdobena.

Zdá se tedy, že praky už zdaleka nejsou jen hračkou v rukou kluků, ale sportovním nářadím a také krásnou okrasou domu či lovecké sbírky.