Prameny ve Velkých Losinách prý objevil prašivý kůň. Léčí se zde jimi dodnes

Nejprve pověst. Podle ní za proslulostí místní vody stojí příběh sedláka a jeho koně, který onemocněl prašivinou. Sedlák se obával, aby mu koník nenakazil další zvířata ve stáji a tak nebohé koně vyhnal ze dvora s tím, že se o něj postará divoká zvěř. Připomeňme, že v té době se ještě lesy pod Jeseníky vlky a medvědy jen hemžily. Vše ale dopadlo jinak, kůň veden jakýmsi vnitřním puzením se dopotácel na louku, na níž podzemní voda vytvářela rozsáhlou bažinu. Snad se chtěl jen ochladit. A tak si lehl do tůně a zůstal tam tři dny ležet. Léčivá voda mu dodala sílu, kůň se vzchopil, začal se válet v rašelině a nakonec vesele vyskočil a napásl se na louce. Po několika dnech, ve kterých vodu i pil, mu narostla nová kůže a vředy zmizely. Zcela uzdravený se koník se vrátil ke svému hospodáři. Ten byl překvapený ale zároveň i mazaný. A tak jej napadlo, že když voda uzdravila koně, uzdraví i člověka. A tak zde prý založil tradici vodoléčby.

Tolik pověst. Pravdou je, že o zvláštních pramenech ve velkých Losinách se vědělo odpradávna. Zprávu o tom máme i v knize O vodách hojitelných neb teplicech moravských zemského lékaře Markrabství Moravského Tomáše Jordána z Klausenburku z roku 1580. Připomeňme, že právě v tomto čase rod pánů ze Žerotína definitivně zbavuje Velké Losiny a okolní panství příslušnosti k Šumperku a stává se neomezeným pánem na zdejším domíniu. A protože losinští Žerotínové byli podnikaví (založili mimo jiné i papírnu a další provozy), proč by nevyužili bohatství zdejších pramenů. A tak zde vznikají první provizorní lázně. Dojíždějí sem hosté z okolí ale také ze vzdálenějších měst – třeba z Brna.

Lázně se dále rozvíjely, ale tuto kapitolu, byť s prameny úzce souvisí, si necháme na jindy.

Dnes se pojďme vydat za prameny. A není to tak jednoduché, jak by se zdálo. Pramenu ve velkých Losinách napočítáme podle dostupné literatury celkem pět. Uvádí se i šest pramenů – konkrétně Eliška, Petr, Dobra, Žerotín, Karel a Marie Terezie. Všechny prameny jsou při trošce pozornosti k nalezení v zámeckém parku. Ten je mimochodem nazýván druhé Průhonice díky množství kvetoucích azalek a rododendronů, které vychutnáte zejména koncem května.

Průvodce parkem vás zavede neomylně k altánku, kde vytéká pramen Karel. Je to vlastně jediný pramen, který můžete ve Velkých Losinách ochutnat. Stejně jako ostatní velkolosinské prameny má i Karel vysoký obsah sirovodíku ale i dalších prvků. Upřímně, napil jsem se, ale ten zápach je docela výrazný, takže jen z léčebných důvodů.

Jak je to ale s dalšími prameny? No jsem zjistil až po dotazu na recepci velkolosinských lázní. Nejdůležitějším pramenem pro současné lázně je ten, který nese jméno zakladatele lázní – tedy pramen Žerotín. Najdeme jej v prosté boudě na louce mezi lesem a potokem v parku. Jedná se vlastně o vrt do hloubky 1000 metrů, odkud je čerpána kvalitní voda s teplotou 36.2 stupně. A s tou se v lázních dělají divy. Léčí se nejen různé choroby, ale navíc tuto vodu najdete i v krytém bazénu v lázních a ve venkovním termálním koupališti. Mimochodem, voda z Velkých Losin je prý nejteplejší vodou na Moravě, takže další prvenství pro zdejší přírodu.

A co ty ostatní prameny? Prozatím odpočívají. Najdete je parku na různých místech v podobě zaplombovaných vrtů. Síla pramene Žerotín je odsoudila k odpočinku.

Každopádně procházka po velkolosinském lázeňském parku stojí za to. A když pod pavilonem Šárka narazíte na hromadu kamení, ze kterého vytéká teplá voda. To je také voda z pramene Žerotín, jenže vytéká z bazénu v lázeňské budově. Doporučujeme tedy respektovat tabulku a nepít ji. Ne vše co se tak tváří je pramen minerální vody.