Pražské Dalejské údolí nabízí skalní výchozy a opuštěné lomy. Cestou narazíte ale i na umělecká díla
Národní přírodní památku Dalejský profil objevíte na jihozápadě Prahy v údolí Dalejského potoka mezi Řeporyjemi a Holyní. Údolím prochází naučná stezka, která pak pokračuje údolím Prokopským. Dalejské údolí patří mezi paleontologicky významné lokality.
Přírodní památka Dalejský profil zahrnuje svahy odkryté těžbou vápenců, skalní výchozy a stěny opuštěných lomů, které jsou tvořeny prvohorními horninami o stáří přibližně 400 milionů let. Přírodní památka patří mezi významná společenství vápnomilných a teplomilných skalních stepí, kde se vyskytují chráněné a ohrožené rostlinné i živočišné druhy.
Mezi paleontologicky významné lokality v Dalejském profilu patří:
Placatá skála, odkrytá skalnatá plocha je tvořená vrstvami šedozelených pískovců a prachovců uložených paralelně se svahem, proto se na ní téměř nedrží hlína. Na vrstvách jsou vidět stopy po pohybu dávných mořských živočichů.
Lom Mušlovka, bývalý vápencový lom, ve kterém těžba probíhala do 30. let 20. století. Stěny lomu odkrývají průřez geologickými vrstvami svrchního siluru (prvohory). Dodnes je tam možné najít řadu zkamenělin například hlavonožců, ramenonožců, mlžů, graptolitů, trilobitů a lilijic. Název Mušlovka je odvozený právě od hojně nacházených zkamenělin připomínajících mušle.
Lobolitová stráň. Za ohybem cesty vlevo za Mušlovkou se nachází významné naleziště s podivným názvem – Lobolitová stráň. Své pojmenování získala díky nálezům lilijic, konkrétně pak jejich kotevních orgánů – lobolitů. Tady můžete sami zkusit štěstí, odebrat ve svahu nad cestou v rozpadajících se žlutých píscích materiál a doma si zkusit práci paleontologů. Postačí proud vody a jemné čajové sítko. Písčitý materiál voda postupně odplaví a na sítku zbydou jen zkameněliny, zbytky lilijic, především vyvětralé články jejich stonků.
Černý lom patří k nejzajímavějším částem Dalejského údolí. Původně se jmenoval Kamčatka a své současné jméno získal až v roce 1923, kdy už nebyl funkční. Pochopitelně podle barvy zdejších tmavých silurských vápenců. Také Černý lom proslul jako významné naleziště lobolitu (plovacího orgánu) mořské lilijice (nejstarší mořští ostnokožci) a místo, kde je možné vidět unikátní přechod mezi dvěma geologickými obdobími, silurem a devonem.
V první třetině cesty minete pozůstatky Trunečkova mlýna. Stojí tu od 18. století a byl jedním ze sedmi na Dalejském potoce. Rodina Trunečků mlýn vlastnila od počátku 19. století do konce druhé světové války. V letech 1910 až 1911 bylo vodní kolo nahrazeno Francisovou vodní turbínou, od roku 1946 mlýn poháněl elektrický motor. Svému účelu přestal mlýn sloužit v roce 1951.
Při procházce Dalejským údolím si můžete povšimnout i sochařských děl. Dva Strážci Zdeňka Hůly z mramoru a skla na okraji obce Řeporyje jsou pomyslnou branou do údolí. Lehátko Lukáše Gavlovského vyrobené z dubového dřeva je umístěné v blízkosti Lobolitové stráně.
Až se v Dalejském údolí projdete po dně pravěkého moře a pokocháte se přírodními krásami, zpátky do centra Prahy se můžete svézt vlakem, který na území metropole funguje jako součást městské hromadné dopravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
