Před 70 lety přišla do Československa první vlna emigrantů z Řecka, připomínají si v Javorníku

5. květen 2018

Je to přesně 70 let, co do tehdejšího Československa dorazila první masová vlna Řeků, kteří utíkali před hrůzami občanské války. Přišli o svou vlast, zpřetrhali své vazby a kořeny. Mnohé rodiny emigrantů se rozdělily, příbuzní se setkali až o mnoho let později. Některým se to za života ani nepodařilo.

Během dvou let se do Československa přesunulo přes 12 tisíc Řeků. Byla mezi nimi i Steriani Mandzu, tehdy jí bylo 14 let, a skončila proto v dětském domově. V kulturním domě v Javorníku si právě teď prohlíží v doprovodu své dcery výstavu fotografií, která příchod Řeků připomíná. A vzpomínky se jí okamžitě vracejí: „Bomby padaly, bylo to něco strašného.“

Do Československa putovala se skupinou dalších dětí. Desítky kilometrů musely jít po svých. „Šlapali jsme celý den. Kolikrát jsme čekali, až bude nějaký potom, abychom si nabrali vodu. O jídle ani nemluvím. Na to nezapomenu, jdou mi slzy do očí,“ vzpomíná.

Steriani Mandzu se svou dcerou

Alexandr Papageorgiu se narodil už tady. O událostech mu nejednou vyprávěli rodiče. „Otec bojoval do poslední chvíle. Maminka ve 12 letech, když viděla, co se v té vesnici děje, utekla k partyzánům. Ve 12 letech už aktivně prožívala tu válku, což musí být hrozné, když takové dítě vidí, jak vedle něj umírají lidé. Navštivte kteroukoliv rodinu v Řecku, každá má takový smutný příběh,“ říká potomek řeckých emigrantů.

Někteří se do vlasti nevrátili

Později se tisíce lidí do Řecka vrátily. Paní Mandzu, která za pár dní oslaví 84. narozeniny, si ale na cestu zpět netroufla. „Manžel mi brzy umřel, tak už jsem sama se třemi dětmi nebyla schopna nikam jít,“ říká.

Šanci neměla ani rodina pana Papageorgiu. „Otci bylo řecké občanství vráceno tři roky po jeho smrti, takže se vrátit nemohl,“ vysvětluje.

Alexandr Papageorgiu je předsedou Řecké obce v Javorníku a snaží se udržovat tradice a vzájemné vztahy v komunitě. Výročí si dnes připomene i s dalšími Řeky na tradičním folklórním festivalu.

autor: aja
Spustit audio