Před 75 lety - v první den okupace - nacisté vypálili olomouckou synagogu

15. března bylo pošmourné ráno. Už krátce po šesté vjíždějí první motorizované jednotky wehrmachtu směrem od Šternberka do Olomouce. V 7 hodin obsazují neředínské letiště, o čtyři hodiny později už plukovník Harde na olomoucké radnici přebírá vládu nad městem.

Z oken vyvěšuje hákové kříže a odpoledne zahajuje propagační akci, když se na náměstí z polní kuchyně rozdává německý guláš. Nejvíc ohrožená je ale početná a prosperující židovská komunita.

Ukazuje se, že rabínské modlitby je opravdu potřeba - v noci nacisté zapalují symbol místních Židů - monumentální synagogu. Na dnešním Palachově náměstí sloužila víc než čtyřicet let.

Vojáci k obrovskému požáru nepřipustili žádnou z 15 jednotek hasičů. Do dvou let srovnali vězni tehdejšího režimu stavbu se zemí. Dochovalo se jen pár lavic a oken.

Čtěte také

„Zachovaly se lavice, které byly později instalovány v synagoze v Krnově. Druhá věc, která se zachovala, bylo šest oken, z nichž jedno je v knihovně judaistiky Filozofické fakulty.“

Místo, kde stávala synagoga - Palachovo náměstí|foto: Aleš Spurný

Podle místopředsedy olomoucké židovské obce Tomáše Hrbka bylo vypálení olomoucké synagogy předzvěstí tragického osudu místních Židů.

V Olomouce do koncentračních táborů nacisti deportovali tři a půl tisíce lidí. Mezi nimi také tehdy třináctiletého Petra Becka. Netušil, že ho čeká věci mnohem horší. Z Terezína se dostal do Osvětimi, kde maminku a bratra viděl naposledy. Jen zázrakem přežil pochod smrti:

„To bylo někdy ke konci ledna. Šli jsme do transportu smrti. Lehl jsem si k mrtvým, nechal jsem je přejít. Utekl jsem a dostal jsem se do Katovic. Druhý den už to bylo obsazené Sovětskou armádou.“

Po pětasedmdesáti letech malé vitrážové okno z olomoucké synagogy zdobí olomoucké Centrum judaistických studií. Dostalo zpět do těsné blízkosti původní parcely synagogy a spolu s rabínským zpěvem připomíná hrůzné historické události.