Přepis: Tandem Jana Rosáka - Pavel Šporcl

Pavel Šporcl, Jan Rosák
Pavel Šporcl, Jan Rosák
Hostem Jana Rosáka byl Pavel Šporcl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je tu ta správná chvíle pro Tandem, takže vám hezký den přeje Jan Rosák. Jdeme na to. Mým dnešním hostem je muzikant, virtuos, jehož rozsáhlý repertoár zahrnuje skoro 50 houslových koncertů, nespočet sonát, komorních a virtuózních děl. Jeho vystoupení jsou velmi dobře přijímaná jak širokou veřejností, tak i odbornou kritikou. Hostem Tandemu je Pavel Šporcl. Vítej.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano, ahoj.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Následujících takřka 60 minut nebudeš muset housle vzít do ruky, což asi, když předstupuješ před publikum, je docela výjimka, protože my si spolu budeme povídat.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Šporcl byl už několikrát hostem mých pořadů. Právě než jsme začali natáčet tenhle Tandem, jsme si o tom povídali a zkoušeli jsme to dát dohromady.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano, spočítat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to už, už jsme to dohromady nedali, tak zůstaneme u toho dnešního Tandemu, který je pro nás nejdůležitější. Já se tě chci zeptat, co je tak zhruba v, dejme tomu, v rozmezí dvou, tří let u tebe nového teď?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, tak ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úkol, viď.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
To se dá těžko taky, taky vypočítávat. No, měl jsem samozřejmě spoustu krásných koncertů, ten hlavní asi byl v té, v té Carnegie Hall loni.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to tady mám poznamenáno.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano, loni ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Debutoval jsi.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
... loni v únoru, kdy jsem si splnil takový houslovo-umělecký kulturní sen, protože opravdu ta síň je, je legendární a je, je mimořádná.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, já jsem tam takhle nakoukl jenom, tys tam vystupoval. Jakej to je pocit? Je to opravdu tak fascinující, jaksi génius loci té místnosti, tom sále?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Opravdu, opravdu je, a když si uvědomíš, kdo všechno tam hrál a to nebyli pouze klasičtí muzikanti nebo muzikanti z klasické hudby, ale také Beatles, Liza Minnelli a spousta jiných prostě úžasných lidí, tak to tam na tebe zkrátka a dobře dýchá a dýchne. A já jsem se připravoval na ten koncert i po té psychické stránce, protože člověk opravdu nikdy neví, co to s tebou udělá ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
... takže jsem si tak jakoby vizualizoval, že jdu na tu scénu a hraju tedy to vystoupení. A měl jsem velkou radost, že to na mě nepadlo v tu chvíli a naopak, že mě to inspirovalo a že jsem ten koncert nakonec tedy opravdu odehrál tak, jak jsem to vizualizované měl, takže se mi to povedlo. Když jsem byl v polovině toho vystoupení, tak jsem si říkal, když už jsem v té polovině a docela mi to jde, tak by byla škoda to zkazit v té druhé polovině, takže jsem to opravdu zahrál tak, jak jsem si řekl, že to zahraju a o to víc mě to těšilo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ty už máš něco za sebou, co si budeme povídat, navzdory tomu, že jsi stále mlád, tak přece jenom ale může se opravdu stát, že se ti někdy rozklepou kolena? Teď mám samozřejmě na mysli třeba vstup do Carnegie Hall.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, samozřejmě, že se ti to stát může a čím je člověk starší, tím je vlastně mnohdy ta tíha větší. Ono, jak se říká, dostat se na ten Everest nebo vyhrát tu zlatou medaili je někdy mnohem lehčí, než jí obhájit podruhé, že. Ale ono je to s těmi, těmi koncerty a vystoupeními stejné. Zkrátka já chci hrát dobře a chci hrát vlastně líp a nechci si udělat ostudu. Nechci, aby si lidé říkali ó, on už se na to vykašlal, nebo už je starej, nebo já nevím, cokoli prostě. Takže já se neustále snažím hrát opravdu líp a líp a pracuju na tom doma poctivě každý den a ten repertoár rozšiřuji a tak dál, vše, co k tomu patří, a chci být neustále v dobré a co nejlepší kondici.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě jenom chválí samozřejmě. Ale zpátky ještě ke Carnegie Hall. Tak subses byl asi velikej, viď.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Byl, byl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Užil sis ho, jak se říká.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, užil jsem si ho moc, přidával jsem jednu z Paganinských capricí a pak jsem ještě dostal úžasnou kritiku, tak, tak jo, ano vše. Splnilo to všechna, všechna má ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zacituj z tý kritiky, pověz, pochlub se.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ježíš, zacitovat já úplně neumím, ale bylo to New York Review, Classical Music, a no psali tam, že bych tam měl být častěji a že jsem to zahrál, zahrál krásně a že to prostě stálo za to, tak hezký.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jsi to, tu větu měl by tady být častěji, přečtou ti kompetentní lidé a ...

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Samozřejmě jsem to, jsem to rozposlal, i agentury rozposlaly na ty, na ty správné, na ta správná místa, no, tak, tak uvidíme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Prosím tě, kromě toho, že jsi si zahrál v tomto legendárním sále, tak jsi taky samozřejmě nahrál pár skvělých věcí. A já mám teď na mysli jednu takovou ale opravdu příjemnou kuriozitu. Ty jsi nahrál takový vlastní virtuózní variace naší české hymny Kde domov můj, kdyby náhodou někdo nevěděl, jak se to jmenuje.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My si to za chviličku poslechneme. Co tě to napadlo?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, já jsem to nejen nahrál, já jsem to i vydal tedy, ale já jsem poprvně tu hymnu hrál před, já nevím, 12, 13 lety nebo tu hymnu na hokejovém utkání finálové série tedy Extraligy ve Zlíně. A samozřejmě jsem nehrál pouze, pouze tu melodii, ale trošku jsem si to jaksi rozkomponoval nebo jsem tam dal nějaký ten akord. A já už tenkrát si pamatuju, byl to přímý přenos samozřejmě, 7 tisíc lidí na stadionu, krásný, krásný.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je slušná návštěva teda.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Slušná návštěva. A Robert Záruba tenkrát to okamžitě komentoval, že to byla taková trošku jiná verze hymny, než ji známe. Samozřejmě. A mně to od té doby vrtalo hlavou, co by se s tím kouskem dalo udělat. A po vzoru, po vzoru romantických virtuózů typu Paganiniho jsem složil variace virtuózní na tohle to téma. Oni totiž tenkrát si brali různé známé melodie, většinou v té době to byly operní árie, světe div se, a protože ty operní árie byly velice známé mezi normálními lidmi, tak aby se zavděčili svému publiku, tak právě na ně psali variance. A já jsem teď v období takovém plném národního cítění, myslím tím mé srdce a můj jaksi vnitřní pocit, protože si myslím, že národní cítění je velice důležité a národní hrdost je jedna z nejdůležitějších vlastností národa jako takového. Stejně jako sebevědomí člověka je důležitý. Když nejsi sebevědomí, tak se ti špatně žije a tvému okolí taky. A když není národ hrdý a sebevědomý, tak s sebou může tak různě nechat vláčet, různě se ohýbá, hrbí a taky se mu zkrátka a dobře špatně žije. A po těch desítkách vlastně let už teď po, po revoluci si myslím, že bychom se měli soustředit na nějaké vyšší cíle než pouze zákony a měli bychom trošku něco sami dát ruku k dílu a trošku se o tuhle zemi začít starat. Ono to souvisí samozřejmě s volbami, samozřejmě s mezilidskými vztahy, souvisí to se vším, co žijeme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K tomu se dostaneme k těm mezilidským vztahům.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě spolu, protože mám připravenou jednu takovou záludnou otázku, ale to tě opravdu zase šlechtí, musím říct, protože co může muzikant jaksi udělat pro to, aby vyjádřil svůj vztah k této zemi, kromě toho, že to může jaksi verbálně projevit ...

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... ale taky to projeví tak, jak to projevil Pavel Šporcl. My si to teď poslechneme.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak děkuju.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když jsem před chvilkou, před tím, než jsme si poslechli velice zajímavé variace mého hosta Pavla Šporcla na naši českou národní hymnu Kde domov můj, tak jsem mluvil o tom, že Pavel se taky občansky zajímavým způsobem projevil, angažoval, a to navzdory tomu, že možná riskoval, že se stane terčem nenávistných útoků, a to se taky stalo. Ty jsi podpořil rodinu paterčat. Co tě k tomu vedlo? A tušil jsi, jak to nakonec skončí nebo respektive ne jak to skončí, ale jaké to bude mít vyústění?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Skončilo to dobře, protože ty peníze přistály na účtu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to jo.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Já paterčata podporuju od jejich narození. Mně to přijde jako absolutní zázrak, že se přirozeným početím může uskutečnit takováhle věc a narodí se 5 zdravých dětí. Prostě to je něco. Těch paterčat je asi 130 na celým světě, a my už od prvopočátku běsníme nad tím, že jim kdosi dá nějakou korunu, že jim kdosi, já nevím, stát nebo, nebo národní výbor kdysi jsem chtěl, dneska městský úřad, že jim dá kočárek na paterčata. A závidím jim prostě nebo ta hlasy jsou, ty, co jsou slyšet, jsou neuvěřitelný. A já už od začátku a už jsem jim, hned jsem jim poslal tenkrát nějaký peníze, protože kdo má děti, tak ví, jakej je to strašnej šrumec.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jistě, ty máš 3.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
A mít, já mám 3, ale každý v jinou chvíli, a teď mít 5 dětí v tu samou, to se prostě ta maminka nevyspí. Já vím, že když jdou na procházku, tak musí s sebou mít 3 asistenty z toho milovického centra, které jim pomáhá rodinného, protože ty děti se prostě rozutečou. To nemáš vůbec šanci je dát dohromady. Oni teďka půjdou do školky, a řeší spoustu, spoustu prostě normálních běžných věcí s těmi dětmi. Všichni víme, kolik stojí sunary, všichni víme, kdo má malý děti, kolik stojí pleny a tak dále. Musí to mít hodně těžký. A tak jsem jim prostě a ještě jsem to, oni mají transparentní účet, kam jsem jim poslal peníze za agenturu vlastně, a bulvár to vyšťoural, to je celkem jedno, bylo to asi v pořádku, že to vyšťoural myslím v tom smyslu, že, že je dobře, když se o tom mluví. Měli bychom podporovat i jiné organizace, které potřebují. Já jsem známý tím, že hraju spoustu benefičních koncertů, tamhle vydělávám na kostel, tamhle vyděláváme na něco jinýho, posílám zkrátka peníze, protože si myslím, že pokud člověk má a má tu možnost, tak by posílat měl nebo měl by nějakým způsobem podporovat ty věci, protože to patří k dobré, k dobrým mravům, k dobré společnosti a taky člověk nikdy neví, kdy tu pomoc bude potřebovat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě i tak, ale myslím si, že jsi asi těžko mohl očekávat tolik ale doslova nenávistných jaksi reakcí. Zaskočilo tě to trošku? Já myslím, že vždycky člověka zaskočí takovýhle, takováhle divná nálada, viď.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak jistě. Pokud, pokud děláš, pokud děláš věc jaksi s čistým svědomím a se srdcem na dlani, tak nevím, jestli mě to zaskočilo, překvapilo, minimálně je ti to líto, že se najdou jedinci, který ti prostě píšou, že je nemáš podporovat nebo že to jsou prostě Romové a ty se podporovat nemají jenom proto, že to jsou Romové a že oni by potřebovali taky. No, já si myslím, myslím, že to paušalizování je hrozně jako špatná věc, protože samozřejmě je taky spousta bílých lidí, který dělají prostě úplně to samý, co se třeba těch sociálních dávek týká. Ale já vím o této rodině, protože jsem opravdu, opravdu jaksi v kontaktu s tím milovickým centrem, že se velice snaží a mají to, mají to opravdu, opravdu těžký. A oba dva se o ty děcka starat musí, protože to prostě jinak, jinak nejde. A k těm nenávistným reakcím. Těm se můžu trošku zasmát a je to, je to samozřejmě smutný v tom, že my jsme takový národ, který prostě nemá rád změny a nemá rád nový příchozí a tak dále. Ono je to vidět i na té uprchlické vlně, na které si zase, a zase jsme u toho, přiživují ti politici, kteří taky nemají vlastní názor. Někteří mají tedy totálně jaksi názor proti, a ti ostatní se s tím tak jakoby vezou. Nikdo tady není tak jako příliš, já nevím, humánní, nebo že by se to bralo z té lidské stránky. Je samozřejmý, že si musíme a to si myslím, že je v pořádku, my si musíme chránit naše hodnoty, celá Evropa, prostě vyrostli jsme v nějakém, v nějakém systému na základě křesťanství a tak dále, máme tady krásný kostely, co se třeba těch burek ve školství týká, já si myslím, že by, nebo jinak, ti, kdo přijdou, by měli být vděčný, že je tady vezmeme, samozřejmě, a měli by dodržovat zákony. Když já půjdu do muslimské země, taky tam nemůžu chodit v šortkách, no, a tak by to asi mělo být. Na druhou stranu prostě oni jsou v nějaké situaci, a když s nimi uděláme ty správné pohovory, tak bychom je sem určitě měli vzít, protože jsme národ, který by ze své historie měl být humánní.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Ono se to dá všecko zahrnout pod v podstatě jednu větu - schopnost kompromisu, co si budeme povídat.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Přesně tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tolerance, ano.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, tak děkuju. No a s tímhle právě se vším, to já jako prožívám a proto jsem psal i tu hymnu, abych jí na svých koncertech mohl jaksi nejenom mluvit o tom, ale i zahrát opravdu, aby ty lidi mohli cítit a oni za mnou opravdu chodili se slzami v očích, ona nějaká ta potřeba, potřeba toho národního souznění tady je. Možná je trošku skrytá nebo možná někdo říká příliš velká hesla, nic pro to nedělá, tak takovej ten lidskej kontakt s tím národem a s tou zemí je, jak vidím na koncertech ze svého pohledu, tak opravdu je, je potřebný a proto jsem tu hymnu nejenom tedy složil, ale i vydal.

/ Reklama /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Šporcl, jak už jsem zmínil, byl několikrát hostem mých pořadů, ale jestli se nepletu, nikdy se nesvěřil s tím, kdopak byl hrdinou jeho dětství. A protože já se svých hostů v Tandemu na to velice rád ptám, tak ani ty toho nezůstaneš ušetřen. Tak pověz mi, byl to, byl to Paganini nebo Mirek, Mirek Dušín třeba?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, Mirek Dušín v mém dětství byl takřka zakázán, tak ten, ten příliš ne. Tak z těch houslistů, já jsem hrozně poslouchal Vaška Hudečka, samozřejmě. To, to byl tenkrát prostě mladej kluk a všichni jsme ho měli, měli rádi a chodil jsem na jeho koncerty. A můj pan učitel Havel v Budějovicích se s ním znal, takže, takže jsme vždycky šli do šatny a já mám ještě památníček, kde mi napsal prostě nějaký jako věnování a jsme samozřejmě dodneška v kontaktu. Tak to byl jeden z těch. Z těch mezinárodních nebo z těch světových houslistů jsem poslouchal Davida Oistracha, ten vlastně učil Hudečka taky jednu chvíli, a z těch západních, když jsem někam vyjel a mohl si něco koupit, tak můj velký idol byl Jicchak Perlman, u kterého jsem potom měl možnost a splnil se mi opravdu velikánský sen, že jsem u něj mohl, mohl studovat. A jinak jako každý asi tenkrát dítě, jsem chtěl bejt kosmonaut. Takže já jsem chtěl vyletět jako, jako Remek jsem chtěl vyletět, protože, protože on je Budějičák dokonce, nebo aspoň budějický dítě, protože, protože on když tenkrát vyletěl, tak měli, dneska by se tomu říkalo jak?, turné, zkrátka a dobře navštěvovali města a on samozřejmě přiletěl, přijel i do Budějic, takže jsem mu mával coby dítě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to naprosto chápu, naprosto chápu. Já miluju, doteďka miluji science fiction a není to kvůli Remkovi sice, ale myslím si, že tenkrát jsem taky fascinovaně vzhlížel k obloze.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No jasně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale teď mě napadlo, že se teď naskytá taková možnost, Elon Musk jako jaksi láká adepty na, na výlet kolem Měsíce. Letěl bys? Šel bys do toho?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Hele, asi, asi bych letěl. Asi bych letěl. Já sice nejsem typ, kterej by dělal nějaký, který by riskoval příliš, takže třeba lety padákem nebo bungee jumping to mě jako vůbec, vůbec neláká, ale tak letadlem lítám rád a jako kolem Měsíce, to by muselo bejt krásný, no, ale myslím, že jako houslista si na to asi nevydělám.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Muzika v podstatě vyplňuje celý život mého dnešního hosta Pavla Šporcla. Hlavně muzika, kterou sám produkuje, sám ji tvoří, sám ji nahrává, ale i muzika, kterou si občas poslechne a já předpokládám, protože Pavla dobře znám, tak si myslím, že neposloucháš jenom symfonickou muziku, ale že si občas tak jako odlehčíš.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Určitě, určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Koho máš rád z muziky, která není tvým denním chlebem?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak já vlastně, já vlastně klasickou hudbu takřka neposlouchám, protože opravdu, opravdu ji neustále jaksi spoluvytvářím a je to, je to krásná práce a že bych přišel domů a pustil si beethovenskou symfonii, to sám za sebe nedělám, ale snažím se je pouštět dětem, takže u nás hodně zní housličky, Violetka devítiletá hraje na housle a krásně zpívá, takže housle, zpěv hodně, a teď jsme přidali i violoncello, protože Sofinka sedmiletá začala hrát na violoncello, tak aby už od dětství měly ty vzory a ty melodie jaksi v hlavě. Jinak poslouchám, já mám moc rád Stinga třeba. Sting je velice jaksi inteligentní muzikant, který přemýšlí o svých skladbách a snaží se do nich právě implementovat i jiné, jiné styly a žánry, což je supr. Z těch českých mám rád třeba Hradišťan, mám hodně rád Haničku Hegerovou, vůbec ten styl toho šansonu, Edith Piaf, Jacques Brel, to jsou, to byli úžasní, úžasní zpěváci a taky měli skvělé písně. Takže ty, ty šansony jsou mi hodně blízký.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já mám takovej pocit, jak tak tě poslouchám, že asi u tebe bude důležitá taková ta správná vyváženost muziky i textu, viď.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Přesně tak. Takový ty duc duc duc mi nic, to mi opravdu nic neříkaj, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No dobře. Tak z toho, co jsi tady vyjmenoval, si někoho vybereš jako dneska takovou prémii?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, tak určitě rád si vyberu. Hanička Hegerová je můj velká láska, co se písní týká.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výborně.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
A jedna z těch nádherných jsou Čerešně. Tak tu si můžeme pustit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to tady.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Houslista na pódiu je individualita, je to také individualista, se dá říct, protože pokud vím, tak ty jsi, Pavle, asi nikdy nebyl součástí orchestru, že bys hrál třeba jaksi takhle na té židli.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Pouze na školách, pouze na školách samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pouze na školách, tak ano. Ale přitom si myslím, že je pro tebe i jako pro individualitu, individualistu je důležitá spolupráce. Narážím na to, že sedíme v pořadu Tandem, což je samozřejmě o spolupráci. Je pro tebe i na pódiu důležitá spolupráce?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak samozřejmě a já mám sice program, který se jmenuje Pocta Paganinimu a tam jsem úplně, úplně, úplně sám, ale ty další programy samozřejmě zahrnují kolegy, ať už je tu klavírista nebo moje třeba Cikánská kapela, nebo popová kapela, se kterou taky hraju, anebo samozřejmě symfonický orchestr, plus ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co dirigent?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
... dirigent, tak. A pokud by, samozřejmě v dnešní době nám jde o to, aby to společné souznění vyznělo co nejlépe. Říkám to schválně, protože třeba Paganini dával své skladby orchestrálním hráčům v co nejzazší chvíli, aby neměli šanci se naučit své party. Takže když potom vystupoval, tak měl radost z toho, když to ti orchestrální hráči kazili, protože on byl neustále dobře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to možný? To byl rošťák pěknej. Tohle neděláš, doufám.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Byl to velký ..., a dokonce, dokonce v těch knihách, které jsem četl, napsáno, že když to někdo zkazil, tak na něj dělal ksichty, jako že mu to přeje, že to pokazil a že je málo talentovanej. No, musel to bejt velkej ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, ano.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Velká osobnost, tak. Ale nám samozřejmě v dnešní době jde o to, aby to bylo co nejkrásnější, to znamená, že musíme na tom pódiu spolupracovat. Vzájemně se posloucháme a vycházíme si co možná nejvíce vstříc.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, když, dejme tomu, takovou modelovou situaci. Ty se rozhodneš zahrát nějakou skladbu symfonickou s orchestrem, tak jak vypadá ta spolupráce s dirigentem? Podřizuje se on tobě, anebo ty jemu?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Správně by se dirigent měl podřizovat mně, ale mnohdy se stává, že já se musím podřídit jemu. Ne každý dirigent je úžasný doprovazeč. Ono je to disciplína sama o sobě velice náročná, takže i skvělý dirigent pro svá jaksi vystoupení a symfonická díla, řekněme, nemusí úplně být flexibilní v tom doprovodu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když je to velká individualita a sebevědomá, tak si taky prosadí svý?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak mně opravdu jde o to, abysme to zahráli a dohráli, ten poslední akord, aby byl společný, takže samozřejmě ta, ta masa, ta masa těch 100 muzikantů je přeci jenom o něco silnější než já se svými jedněmi housličkami. Takže když je nejhůř, tak se, tak se musím holt podřídit já tomu celku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, každopádně nikdy asi neuvidíte Pavla, že by se poškleboval ostatním hráčům.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ne, to určitě ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jako Paganini, to asi těžko.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
To určitě ne.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je houslista Pavel Šporcl. Už tady mockrát padlo slovo koncert, tak možná, že by to mohlo být další téma naše. Mám na mysli, co máš před sebou, protože teď máme březen a ty v podstatě rozjíždíš sezonu asi.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Mám před sebou nejen krásná vystoupení, ale také krásná natáčení televizní, které, které se týkají hudby samozřejmě. A také se blíží festival Kociánovo Ústí a Kociánova houslová soutěž, to je v květnu. Kocián byl úžasný houslista český a já jsem umělecký ředitel festivalu, a také patron soutěže, která je nejstarší soutěží dětí do 16 let. Letos máme 59. ročník. Celé se to koná v Ústí nad Orlicí a já se o to hodně, hodně, hodně, hodně ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale ty u toho nejsi od začátku.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
... stará. Já u toho nejsem úplně od začátku, ale Kociánův žák byl například můj pan učitel, pan profesor Václav Snítil, anebo třeba Josef Suk. Takže ta osobnost byla ve své době opravdu, opravdu veliká, unikátní, měl jí rád celý svět. A nejenom jeho coby českého houslistu, my jsme měli ve své historii mnoho, mnoho českých houslistů světového, absolutně světového renomé. Jeden z těch nejvýznamnějších byl Jan Kubelík, kterého dodnes kritici považují, pokládají mezi 10 nejlepších houslistů v historii houslové hry, samozřejmě počínaje Paganinim. A celou plejádu dalších. A já jsem se rozhodl, že se o jejich odkaz postarám nebo že se budu snažit co nejvíce o ně starat. A přesvědčil jsem Českou televizi, že natočíme osmidílný dokument. Napsal jsem na něj námět a začínáme točit právě v Ústí osobnost Jaroslava Kociána a snažím se i sehnat nějaké peníze na to, abych mohl jezdit po světě, ne po světě, abych mohl udělat třeba dvě, tři cesty a natočit z těch míst, kde oni třeba působili, nebo kde měli největší úspěch, protože o těchto houslistech jako laická veřejnost neví samozřejmě nic, což je velká chyba minimálně z toho důvodu, že zase nejsme takový velký stát na to, abychom, a v té historii nemáme na každé ruce a na každém prstu 5 takových osobností, které by opravdu, opravdu znal celý svět.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A každý ten díl bude o jednom z nich?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Napsal celou tu svoji houslovou školu, ze které dneska čerpá celý svět. Úžasné, úžasné osobnosti a já jsem rád, že se na tohle to můžeme vrhnout, máme na to celý rok na to natáčení, tak doufám, že se nám to podaří. A ještě, jestli můžu, posledních pár vět, tak budu točit 16 malých dílečků pro ČT pro déčko, tedy pro děti, o mně se ví, že hodně se snažím, angažuji v dětském jaksi výchově ke klasické hudbě, tak budeme dělat, budeme dělat 16 pětiminutových dílečků. Každý bude o nějaké známé klasické houslové melodii a scénář k němu píše tvoje sousedka Zorka Jandová, takže je to, je to moc vtipný a je to, je to krásný. A to budeme točit ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A ty budeš hlavní osobou.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
A já to budu, ano, já to budu jaksi uvádět.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrát.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
A hrát tam samozřejmě na housle a moc se na to těší. Zase to bude takovej ten střípek do tý mojí, do tý mojí edukační mozaiky, protože, protože pokud to ještě nevíte, milí posluchači, tak já jsem z kantorské rodiny a mně to prostě nedá, já nemůžu hrát jenom na housle, já musím i vyučovat.

/ Písnička /

/ Reklama /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Šporcl před chvilkou sympaticky se zmínil o tom, jak se rozhodl vnášet osvětu hudební i mezi naši nejmenší mládež, což je samozřejmě sympatické, ale ty máš kde trénovat, protože máš doma malé muzikantky. Jak to, jak to vypadá? Nebude orchestr náhodou z toho, taková malá nějaká, nějaký kvarteto?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Tak, jak už jsem, jak už jsem zmiňoval, máme teďka, máme teďka celistku a houslistku. No, jiné děti už nechystáme, takže, takže nevím, takže v rodině teďka muzicírujeme dva houslisti a violoncello. Tak když bych si vzal violu, což jsou ty větší housle samozřejmě, tak, tak už bychom mohli hrát ne klavírní trio, ale smyčcové trio. A to už se dá, na to už je mnoho krásných skladeb.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, a takhle to, ono aby to nevypadalo, že u vás se pořád jenom jaksi ...

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
U nás se pořád jenom. No ne drilem ne ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraje jenom, ne?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Drilem ne, ale u nás se pořád zpívá nebo něco. Tam je, té, té hudby je tam opravdu hodně. To je na zbláznění u nás trošku. My jsme taková jako divná rodina, že jo, a Bára, coby herečka, tak ony samozřejmě dostaly i ten, ten herecký, opravdu ten umělecký talent, takže ony se jako rády předvádí. Minimálně teda doma, no, ve společnosti jsou ještě takový ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bára taky na něco hraje?

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Bára na nic naštěstí nehraje.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Naštěstí, naštěstí.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ale tak krásně, krásně zpívá, i když taky jako nerada, ale jako neumí noty, takže to cvičení, ten dril zůstává na mně, tedy když jsem doma. A když přijedou ze školy, tak ono to, on ten den hrozně rychle prostě uteče, protože než si udělají úkoly, to je vždycky hodina, že jo, teď hodinu minimálně hraju s tou Violetkou na housličky, půl hodiny se Sofinkou, to už jsou 2,5 hodiny z toho odpoledne a skoro aby šly spát, že jo. Pak mají ještě nějaký chodí na step a na balet.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to se chci říct, zeptat, jestli rozvíjíš i jiné jaksi aktivity, to znamená třeba sportujete spolu nebo ...

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
No, on samozřejmě ten sport a to vyvážení té hudby a toho houslového i toho cellového postoje či posezu je důležité. Já jsem, když jsem byl malý, tak jsem plaval, dokonce jsem plaval závodně, chodil jsem na tréninky a mám doma ještě diplomy ze svých někdy i vítězství v plaveckých závodech, tak tímto směrem nejdeme, i když občas si zaplavat jdeme, ale ten sport a ten pohyb je důležitý, takže aspoň chodí na step a na balet, aby rovnaly svá zatím tedy malá tělíčka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No vidíš, ještě konečně jsme se dostali k tomu, že ta vaše rodina je úplně normální.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc děkuju Pavlu Šporclovi za velice sympatické povídání, i za muziku, kterou jsi nám přinesl a kterou budeme určitě i v budoucnu rádi poslouchat. Ať se ti daří, ať máš pořád spokojené sály a nemusí to být zrovna Carnegie Hall.

Pavel ŠPORCL, houslista
--------------------
Děkuji za krásné povídání, opětovné pozvání, budu se samozřejmě těšit za nějaký další rok. Na viděnou a hlavně na slyšenou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano. Na shledanou.

 


Doslovný přepis pořadu
dodává firma NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.