Přerovský park Michalov zdobí kašna s vodotryskem. Francouzský vliv prozrazují květinové záhony
Před sto lety patřil historický park Michalov v Přerově k oblíbeným místům vycházek několika generací Přerovanů. Do parku mířily celé rodiny. Do přírody i za kulturou, ke které patřily nedělní promenádní koncerty a později také loutková představení pro děti. Od šedesátých let začal ale park upadat, i vlivem necitlivých zásahů. Postupnou devastaci v roce 1997 dokončily ničivé povodně. Původní podobu i zašlou slávu vrátila Michalovu až následná obnova.
Na okraji Přerova vyrostl před sto patnácti lety jeden z nejkrásnějších městských parků v širokém okolí. Dostal jméno Michalov a od roku 1992 figuruje na seznamu kulturních památek. Zajímavý je svým uspořádáním a také úctyhodnou rozlohou, která dosahuje bezmála jedenadvaceti hektarů. Je také místem výskytu vzácných rostlin i živočichů.
Na místě městského parku, na pravém břehu řeky Bečvy, se až do druhé poloviny 19. století rozkládal lužní les. Už tehdy se mu říkalo Michalov, jméno pravděpodobně dostal podle svého původního majitele. Přerované si tuto lokalitu zamilovali a stala se oblíbeným výletním místem. Celý areál pak v roce 1870 koupilo město.
Když o pár let později vznikl Spolek pro vysazování a okrašlování města Přerova, začala výsadba prvních okrasných stromů a keřů. A začaly se objevovat první podněty k založení parku. Návrhem na jeho úpravy byl roku 1903 pověřen architekt František Thomayer, bratr slavného pražského lékaře. Hlavní práce skončily o dva roky později. Sadové a další úpravy ale pokračovaly i v dalších desetiletích.
Park začal upadat kvůli necitlivým zásahům
František Thomayer byl architektem, v jehož návrzích nelze přehlédnout francouzský vliv. Vyznačuje se typickým velkým množstvím květin, ornamentů, výsadbou keřů a stromů s výraznými korunami. V místě původního bažinatého lužního lesa vznikla hlavní květná promenáda, kterou ve střední části dělí kašna s vodotryskem. Kolmo na kolonádu pak navazuje francouzská květnice.
V parku se nachází i několik objektů. Zrekonstruovaná restaurace a také hudební pavilon z roku 1912. S ohledem na obrovské množství výpěstků, každoročně jich bývalo kolem 60 tisíc, sehrály důležitou roli i skleníky a palmovník. Stavby, které sloužily zahradníkům.
Ještě v 60. letech minulého století si Michalov udržoval pověst oblíbeného místa odpočinku. Úpadek parku začal o pár let později. V 80. letech se vše podřídilo snižování provozních nákladů. Záhony začaly zarůstat, pěšinky pokryl asfalt, mobiliář skončil v kovošrotu, stejně jako palmovník. Přesto přerovský park zůstával, díky tradicím a dochovaným hodnotám nejvýznamnějším objektem veřejné zeleně ve městě.
Roku 1991 naštěstí začaly první práce na jeho obnově a další devastaci o rok později definitivně zabránilo vyhlášení Michalova kulturní památkou. Další úpravy pak následovaly postupně a tvář historického Michalova se začala postupně měnit. Pod přísným dohledem památkářů i ochránců přírody. Dnes park patří k chloubám města Přerova a znovu se stal oázou klidu a odpočinku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
