Přes Velkou skálu u Bzí na jižním Plzeňsku prošly dějiny. Připomíná i husitskou revoluci
Kdo má rád historii a navíc hezké výhledy, může se vydat na Velkou skálu u obce Bzí na jižním Plzeňsku. Nachází se na výběžku vrchu Jezevčí skála v nadmořské výšce okolo 590 metrů. Jde jednak o zajímavou archeologickou lokalitu z doby eneolitu, která vydala řadu zajímavých nálezů. Kromě toho je ale i součástí husitských dějin.
U Velké skály se nachází upomínka na historickou událost. „Je tady pamětní deska připomínající významnou osobnost husitské revoluce, kazatele Václava Korandu staršího. Ten měl na tomto místě 17. září roku 1419 provolat husitský manifest,“ říká kurátor Muzea jižního Plzeňska v Blovicích Michal Červenka.
Ještě o mnoho let dřív se na Velké skále usadili lidé, kteří tu pak žili. Šlo o výšinné sídliště tak zvané chamské kultury, která spadá do doby středního eneolitu. Ta svá sídla stavěla celkem neobvykle na malé, osamělé skalnaté suky či ostrožny. Nevelká komunita, která na takovém místě žila, pěstovala v okolí vesměs obilí a luštěniny.
„Výzkum na Velké skále prováděl roku 1882 zahradník ze zámku Kozel, František Xaver Franc, který měl velkou zálibu v archeologii. Našla se tady řada zajímavých předmětů, jako třeba keramické úlomky, kousky mazanice nebo štípaná industrie,“ vyjmenovává kurátor.
Od Velké skály jsou ale i krásné výhledy do kraje. Nachází se na poměrně vysokém kopci, ze kterého je vidět jednak nedaleké město Blovice a další části regionu, ale také třeba zřícenina hradu Radyně, jenž se nachází v obdobné výšce jako Velká skála. Na opačné straně se pak otevírá pohled na samotnou Velkou skálu, tedy masivní buližníkový útvar vyčnívající do krajiny.
Místo bylo vyhlášeno nemovitou kulturní památkou České republiky. Výlet na Velkou skálu u Bzí si můžete udělat v kterémkoli ročním období.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
