Přesně pětadvacet let uplynulo od největšího úspěchu olomouckého hokeje

„Utkání se zatím vyvíjí lépe. Pro domácí celek je to dvakrát 2:1, na zápasy 2:1 a také 2:1 v tomto čtvrtém souboji a to ve dvaatřicáté minutě, když tímto stavem skončila už úvodní třetina. Olomoučtí hokejisté chtějí oslavovat titul už dnes a do soupeře se pustili s takovou vervou, že už v úvodní minutě to vypadalo v obranném pásmu hostů na vojenské cvičení v ostré střelbě,“ informoval před dvaceti pěti lety o rozhodujícím utkání finále extraligy v jeho druhé třetině na Radiožurnálu Miroslav Augustin.

Členem olomouckého týmu byl i Michal Slavík. „Medaili mám schovanou. Fanoušci mě uprosili a věnoval jsem jim mistrovské dresy,“ vzpomíná Michal Slavík, který potvrdil, že olomoucký celek nevstoupil do „plej of" jako favorit. Po základní části extraligy totiž skončil sedmý.

„V té době se nám prostě seskládal dobrý mančaft v ideální věkové konstelaci. A ještě se managementu podařilo stáhnout Jirku Dopitu a Pepu Řezníčka, kteří ten kolektiv úplně stmelili. A prostě jsme šli zápas od zápasu a dařilo se. Šlo to v takové euforii, že jsme se pak zastavili až s medailemi na krku,“ dodává Slavík. Oslavy zisku mistrovského titulu byly podle bývalého olomouckého útočníka mimořádné a užívali si je i fanoušci.

„Pro devadesát procent hráčů to byl první titul, snad jediný Jarda Látal měl tituly z Norska, někteří hráči to zopakovali. Toto byl první titul, na to se vzpomíná krásně. Pro mě to byl vlastně první a poslední, tak aspoň nemusím srovnávat,“ uzavírá Slavík s úsměvem.

Michal Slavík v současné době působí v hokejovém klubu v Havířově. Na extraligové zápasy v Olomouci se přímo nedostane, vše ale na dálku sleduje.