Při výstupu na rakovnickou Vysokou bránu si můžete sáhnout na středověkou podkovu pro štěstí
Vysoká brána byla původně jednou ze čtyř bran, které byly součástí městského opevnění královského města Rakovníku ve Středočeském kraji. Patří k nejautentičtějším památkám pozdní gotiky a počátku novověku. Dosahuje výšky 46 metrů a na ochozu poznáte, jaký byl pohled pověžného, který z této původně strážné věže hlídal město před nebezpečím.
Královské město Rakovník si letos připomíná 770. výročí první písemné zmínky. Jednou z nejvzácnějších památek města je Vysoká brána, která byla budována v letech 1518 až 1525 jako součást středověkého opevnění. Dosahuje mimořádné výšky - 46 metrů. Od začátku byla koncipovaná jako strážní věž. Kromě toho je zajímavou ukázkou prolínání pozdně gotického stylu s renesancí. Zachovala si totiž autentické stavební prvky i původní dřevěné schodiště.
Kvůli průjezdu, který se nachází přímo pod Velkou bránou, je vstup z malé boční věže, ve které je také první patro – prostor současné galerie se stálou expozicí, která patří mezi nejstarší a nejvzácnější sbírkový fond Muzea T.G.M. Rakovník. Vystaveny jsou tu vzácné deskové oltářní obrazy, které byly ve středověku vytvořeny právě pro Rakovník a zakoupeny roku 1496 pro hlavní oltář rakovnického chrámu sv. Bartoloměje. K vidění jsou i křídla z bočního oltáře Panny Marie, které jsou pravděpodobně dílem Jana z Rakovníka.
Ve druhém patře se dostanete do samotného tubusu Vysoké brány. Tam začíná původní dřevěné schodiště z počátku 16. století, které vede přes tři patra až na samotný ochoz. Hned na druhém schodu objevíte originální podkovu, která je už od středověku symbolem štěstí. Schody jsou přitom už neuvěřitelně prochozené a ošoupané. Občas návštěvníka přimějí pohybovat se po nich velmi opatrně.
Třetí patro připomíná život pověžného
Ve třetím patře žil v minulosti s velkou pravděpodobností pověžný. Dokonce tam narazíte i na dveře, které vedou na gotický prevét, viditelný i z venku z boku věže. Bystrého návštěvníka překvapí velké lomené gotické okno, zatímco v patrech nižších jsou čtverhranná okna renesanční. Právě tímto oknem se zřejmě do věže dostávaly zvony. Původní hodinový zvon „Cimbál“ je dnes k vidění v lapidáriu Muzea T.G.M. Rakovník. Ve třetím patře Vysoké brány je vystaven menší zvon z roku 1581 včetně závěsného zařízení i s původním trámem.
V posledním patře se nachází jedinečný prostor, ze kterého se po několika schodech vchází přímo na ochoz. Po mnoha gotických prvcích ve třetím patře je zde překvapivě zcela zachovalé renesanční hrázdění, ve kterém jsou dodnes původní dřevěné čepy, jimiž byly trámy zatloukány. A mezi nimi i původní zdivo s omítkou. To vše dělá z interiérů Vysoké brány jednu z nejautentičtějších staveb pozdního středověku a raného novověku v Čechách.
Ochoz nabízí krásné výhledy
Samotný ochoz je úzký, ale nabízí krásný pohled na město. Z výšky přehlédnete celé rakovnické náměstí o délce téměř půl kilometru. A pokud se podíváte západním směrem přímo dolů, čeká vás úchvatný pohled na křivolaké uličky i synagogu židovské čtvrti.
Pověžný kdysi hleděl dolů do města s velkými obavami. Hlídal totiž město před nebezpečnými živly. Ať už šlo o oheň, protože většina domů měla počátkem 16. století pouze kamenné základy a jinak byla dřevěná, nebo o vodu, protože v okolí Rakovníka byla velká soustava rybníků a hrozily záplavy. Nejvíc ale střežil stranu severní, kde se nacházel nejvyšší bod – návrší Bendovka. Právě z tohoto místa bylo možné město nejlépe napadnout a také se to v historii mnohokrát stalo.
Rakovnická Vysoká brána je pro veřejnost otevřená pouze během letní sezony. Navštívit ji můžete o víkendech do konce září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
