Příběhy z kalendáře - František Kaván

Náladu severních Čech, krajinu všech ročních období dokázal působivě vymalovat i náš severočeský mistr krajinomalby František Kaván. Pochází z Víchové Lhoty u Jilemnice.

Narodil se 10. září ve Víchové Lhotě u Jilemnice roku 1866 a zemřel přesně před 59 lety, 16. prosince 1941 v Libuni na Jičínsku. Jako malíř dokázal dokonale zachytit přírodní scenérie rodného kraje a nezaměnitelnou náladu toho daného ročního období, které zobrazoval. Názvy některých obrazů hovoří i k našemu aktuálnímu tématu - Zimní krajina, Krajina na sněhu.

Kaván však nebyl jen vynikajícím malířem, ale i svérázným básníkem a překladatelem z ruštiny. Mimochodem Kavánovi v roce 1902 vyšla sbírka Tolstého povídek přeložených do krkonošského nářečí s názvem „Poudačky: Nářečím z nad Jilemnice přeložil Kavánů František“. Ilustroval také báseň Karla Hlaváčka vydanou při příležitosti jeho předčasné smrti.

Jak začala jeho umělecká kariéra? Talentovaný František se měl nejprve na přání rodičů stát knězem, od dráhy duchovního jej mimo jiné „zachránila" přímluva profesora krajinomalby na pražské akademii Jůlia Mařáka. Kaván jako pozdější žák Jůlia Mařáka dosáhl již v období studií významného úspěchu. Přesto bývá ve vzpomínkách spolužáků i učitelů Kaván líčen jako velmi skromný a dobrosrdečný člověk, zároveň hned od počátku býval hodnocen jako „malíř školený přírodou".

Úspěch se dostavil poměrně záhy. Přichází v roce1900 v podobě zlaté medaile, kterou byl oceněn obraz Podmrak na světové výstavě v Paříži. Jak vznikl? Namaloval jej u své chalupy o prázdninách 1894. Kaván měl, zpočátku ovlivněn impresionismem, obdivuhodný dar zachytit náladu okamžiku. Ostatně výmluvný je název malby ze stejného prostředí - jmenuje se Frantova náladička, což je čistá krajina s obilným polem a dalekým průhledem.

Jak jsme již zmínili, Kaván byl ve své době oceňovaným básníkem. Právě ke zmíněnému obrazu v časopise Niva publikoval báseň „Náladička". Doplňme jen, že básník byl zcela jistě opojen výlučně přírodními motivy rodného kraje. Ostatně často bývá popisován jako zastánce asketické životní filosofie Lva Nikolajeviče Tolstého, pod vlivem jeho učení prý na sklonku plodného uměleckého života odchází na venkov do rodného kraje do Libuně. Maluje také na Kozákově a Malé Skále. Jeho životním tématem jsou však Krkonoše.

Chcete - li se lépe seznámit s jeho dílem, bude nejlépe, navštívíte li stálou expozici Kavánovy galerie v Městské galerii v Jilemnici. Tak příjemné zážitky!